Další díly seriálu Malá divadla jižní Moravy najdete ZDE

Zakladateli byli Patrik Bořecký a Luděk Kašparovský, kteří v roce 2000 uvedli inscenaci Kauza Maxudov. Premiéru hostilo Divadlo 7 a půl. „Patrik mě požádal o dramatizaci Bulgakovova Divadelního románu, což bylo velmi komické i děsivé zároveň, protože v knize vystupuje asi 150 lidí a děj se odehrává v mnoha prostředích. My jsme měli k dispozici sedm herců a jedno místo,“ uvedl Luděk Kašparovský.

„Oficiálně“ však Divadlo Koule vzniklo až v roce 2004. „Představení Kauza Maxudov bylo úspěšné a chtěli jsme jej reprízovat, tentokrát už ale pod svojí hlavičkou. Název divadla vznikl spontánně. Má mnoho významů, ale žádná moudra v tom nehledejte,“ říká s úsměvem Kašparovský. Hra se už ale dalšího uvedení nedočkala, její obnovenou premiéru chce soubor uvést koncem letošního roku.

Na přelomu let 2003 a 2004 představilo již „oficiální“ Divadlo Koule svoji první hru Podnebí. Za tuto hořkou konverzační komedii soubor získal první cenu na Mezinárodním divadelním festivale nezávislých divadlech Apostrof. „Podnebí se odehrává ve zvláštním meziprostoru a mezičase, kde se setkávají osoby a osudy, které by se jinak potkat nemohly. Tak například Ježíš Kristus, Adolf Hitler, kanibal Čikatov nebo žena, která byla mužem. To přináší mnoho zvláštních, překvapivých až šokujících momentů,“ přiblížil inscenaci autor scénáře Kašparovský. V Podnebí hrají Patrik Bořecký, Kamila Kalousová, Alan Novotný, Sergej Sanža, Leona Pešková, svůj hlas postavě Boha na záznamu propůjčil Zdeněk Junák.

Inscenace Podnebí staví především na textu.

K Podnebí Kašparovský vymyslel také motto: Kolem se rozhlížíme po viníkovi a vině a ona v zrcadle bydlí, ta svině. „Je to vlastně krédo celého divadla, nejen této inscenace,“ dodává Kašparovský. Na přehlídce Apostrof si souboru všimlo korejské divadlo ze Soulu Art3Teatre, které brněnským hercům nabídlo spolupráci. V listopadu 2006 tak vznikl nonverbální projekt Variety, který se formou existencionální básně dotkl otázek o toleranci, rasismu i násilí.

Nyní Divadlo Koule uvádí pouze Podnebí, naposledy například v prostorách brněnského Klubu Šelepova. „Do roku 2006 jsme byli v Kabinetu múz, poté jednu sezonu v HaDivadle. Nájemné však bylo příliš vysoké, a tak se nyní tak „potulujeme“. Hráli jsme například také na Hvězdárně nebo v Café Podnebi,“ říká Kašparovský. Ve svých hrách inscenátoři přemítají nad vnitřní rovnováhou člověka, táží se po smyslu lidského bytí a přitom nešetří humorem. „Nechceme diváky jen pobavit, ale přimět je k přemýšlení. Náš humor je promyšlený, přesto mnohdy hořký a mrazí z něj v zádech,“ dodává Kašparovský.

Upřesňuje, že hry obohacují o prvky poezie, jejich nedílnou součást tvoří hudba. „Hudebně s námi spolupracuje Libor Mikoška, který hrál například v Narvanech a nyní působí ve skupině Lidopop. Na hře Podnebí se podílel také Milan Nytra ze skupiny Buty. Scénu nám vytváří architekt Miroslav Dvořák, dále nám výtvarně vypomáhá malíř Dan Frantina,“ představuje spřízněnce divadla Koule Kašparovský.

Alan Novotný z Divadla Koule a skupiny All X říká:

Fotbal je jako reality show

Brno /ROZHOVOR/ - Alan Novotný účinkuje ve hře Podnebí, kde ztvárňuje Adolfa Hitlera. Podílel se také na inscenaci Variety, kterou Divadlo Koule vytvořilo s korejským divadlem v Soulu. Stálé angažmá má Alan Novotný v Městském divadle Brno (od roku 2001), působí také ve skupině All X.


Kdy jste začal s Luďkem Kašparovským a Patrikem Bořeckým, kteří Divadlo Koule založili, spolupracovat?

Od roku 2004. Patrik Bořecký je velmi zajímavá a všeumělecky založená postava tohoto divadla.Když se na jevišti hýbe,tak to vypadá jako zvláštní optická iluze,když zpívá,bývá ozdobou jakéhokoli večírku či loveckého honu. A taky je vášnivý restaurátor divadelních replik.Luděk Kašparovský je ten co soubor drží pohromadě jak myšlenkově tak fyzicky.

Na kolika inscenacích jste se podílel?
Na představení Podnebí, kde hraji Adolfa Hitlera a na hře Variety, které bylo ve spolupráci s korejským divadlem v Soulu.

Máte stálé angažmá v Městském divadle Brno, v čem je pro vás působení v Divadle Koule jiné?
Hrát v Městském divadle mě baví, rád se nechám unášet tamním prostorem. Asi nejvíce jsem se nechal unést přivázaný na tahu jako Anděl v představení Svět plný andělů (smích). Divák je s herci jako v aréně. Říká se, že divadlo by mělo být se dvěma vchody, pro lidi a pro herce.Jsou to dva světy,lidé ve tmě nahlížejí do jiného světa. Je to iluze, kvůli níž přišli. Ovšem sdílejí-li herci s diváky v intimním kontaktu(což záleží hlavně na hercích) jeden prostor,poskytuje to zážitek nekonečně bohatší, než když jeden prostor rozdělíme na dva. Koule nebo městské, všude je to těžké…

Působíte také ve skupině All X, používáte některých hudebních námětů také v představeních Divadla Koule?
Zatím ne, ovšem rád spojuji různé styly do sebe, spojení nespojitelného­..Věřím,že ten správný čas přijde. A vůbec,umění je zvláštní disciplína. Nebo se dá snad změřit síla letmého pohledu?Kolik váží úsměv?

Co nového s All X připravujete?
Momentálně jsme připravili song k nadcházejícímu Mistrovství světa ve fotbale. Fair play. Pro mě je fotbal ta nejhezčí reality show. V divadle Bolka Polívky společně ze spolkem Slawjena hrajeme též ekologickou pohádku Bylo jednou jedno království, 6. června to bude letos v sezóně naposledy. A věřím, že se do zdárného konce podaří dotáhnout další projekty, o kterých uvažujeme.

Spolupracujete ještě s jinými divadly případně na dalších projektech s kulturním podtextem?
Krom mého domovského divadla je to také Listování, kde se netradiční formou scénického čtení představují různé knižní novinky. Hodně času zabírá i příprava nefalšovaného Divadelního desetiboje, kde divák uvidí herce v disciplínách jako Vrh pohledem,skok do řeči či běh na 400m po okruhu veřejné samoty. Těšte se!