Další díly seriálu Malá divadla jižní Moravy najdete ZDE

Mají za sebou první představení, a hned se pustili na tenký led autorského divadla. Členové souboru KROK z Velkých Opatovic ale nelení a už teď dokážou vyjmenovat několik představení, na kterých v poslední době pracují. Mladý soubor amatérů představujeme v dnešním díle seriálu Malá divadla jižní Moravy.

U zrodu divadla stáli v roce 2009 bývalí členové dramatického kroužku velkoopatovické základní umělecké školy Robin Janásek a Miroslav Marouš. „Když jsme s Mirkem odešli z dramaťáku, neměli jsme žádné konkrétní plány do budoucna. Jenže už na podzim nám divadlo začalo chybět, tak jsme si řekli, že s tím něco uděláme. Oslovili jsme další bývalé členy kroužku a ozvaly se nám Simona s Dianou,“ popsal zrod souboru režisér, herec a autor Robin Janásek.

K Simoně Martinkové a Dianě Elfmarkové podle jeho slov do měsíce přibyl ještě herec a scenárista Jenda Nádvorník. Ten jediný neprošel průpravou dramatického kroužku ve Velkých Opatovicích, o to kuriózněji na něj Janásek a spol. narazili. „Potkali jsme se někdy v říjnu 2009 v boskovické hospodě U Rudyho, kde Jenda tehdy dělal za barem. Chvíli jsme se bavili o tom, co nás baví, a když Jenda začal mluvit o divadle, nabídli jsme mu, at začne na inscenaci pracovat s námi,“ dodal Janásek. K divadlu se tvůrci z KROKu postavili od začátku svérázně. První hru ze své dílny nazvali Stydlivá kurva a nastudovali ji jako poloimprovizované divadlo.

„Od začátku jsme s Mírou měli představu o tom, že chceme dělat experimenty, hrát si, vytvářet autorská představení. Také jsme chtěli použít formu improvizace, kterou jsme poslední dva roky zkoušeli pod vedením Míši Vymazalové v dramaťáku,“ dodal devatenáctiletý režisér.

Detektivně laděná hra Stydlivá kurva tak i po premiéře žila dál svým životem. Pětice herců a autorů zároveň totiž po každém představení pilně sbírala divácké ohlasy a názory. O ty podnětné z nich pak tvůrci na zkouškách hru obohatili. „Představení se tak dynamicky vyvíjelo, měnili jsme scénář, reagovali na diváky. Nakonec jsme velkou část původně improvizovaných scén nahradili čtením dopisů, které mají v příběhu své místo,“ upřesnil Janásek.

Ujistil také, že Stydlivá kurva nezůstane jediným představením mladých divadelníků. „Scénář Stydlivé kurvy bereme jako hotový, takže se začínáme soustředit na další představení. Nápadů přitom máme hodně, jedním z nich je sociální až existenciální drama. Společně s Jendou už pracujeme na scénáři. Slibně se vyvíjí také spolupráce s boskovickým divadlem NABOSO, se kterým máme hodně společného. Třetí nápad se týká částečně komediálního a částečně vážného tématu, ale toto představení je zatím v plenkách,“ přiblížil plány souboru Janásek.

A kde se vzal název divadla? „KROK se vztahuje přímo na tu hlavní vizi, kterou se souborem máme, a to udělat krok stranou od zavedených a fungujících divadel. Snažit se experimentovat se vším, co se nám namane, a jít, tedy kráčet, si svojí cestou. Také každý máme nohy, které samy kráčí,“ uvedl Janásek.

Autor a herec divadla KROK Jenda Nádvorník říká: Chci překročit vliv Cimrmana

Boskovice /ROZHOVOR/ – Do souboru divadla KROK nastoupil přímo od hospodské pípy, a hned začal výrazně určovat směr vznikajícího představení. Čtyřiadvacetiletý Jenda Nádvorník, student fakulty strojního inženýrství v Brně, přiznává, že na divadelních zkouškách nachází něco z pozapomenutých radostí školních let.

Co vás přivedlo do divadla KROK?
S ostatními členy divadla mě dohromady svedla náhoda. Jednou jsem potkal Robina Janáska a Mirka Marouše v hospodě U Rudyho v rodných Boskovicích. Při rozhovoru jsem zjistil, že si rozumíme a že všichni toužíme dělat divadlo, takže slovo dalo slovo, a bylo to.

Prostředí hospody se zdá být pro příběh divadla KROK důležité. Odráží se nějak také ve hře Stydlivá kurva?
To ne. Je pravda, že v hospodě vznikla značná část představení, ale hospodu jinak beru jen jako prostředek k získání kontaktů, místo, kde si člověk může povídat.

V divadle KROK jste se osvědčil také jako scenárista. Měl jste zkušenost s psaním scénáře už dříve? Jaké to pro vás teď bylo?
Už na základní a střední škole jsem s přáteli vymýšlel různé scénky. Nakonec jsme je ale nikdy nedotáhli do konce. Tady jako by se mi tahle zkušenost z dřívejška vybavila. Na druhou stranu jsme se na scénáři podíleli ze souboru všichni, nedá se říct, že bych jenom já byl hlavním scénáristou. Každý přišel se svými tématy a nápady. Navíc jsme si texty hry psali na tělo. Uvědomil jsem si, že máme podobný styl přemýšlení a psaní.

Co vás při psaní inspirovalo?
Mám moc rád Divadlo Járy Cimrmana, Šimka, Grossmanna a Suchého, nebo také Voskovce s Werichem. Dokonce mi mnoho přátel po představení Stydlivé kurvy říkalo Jendo, ty se toho Cimrmana nezbavíš. Beru to jako poctu.

Proč zrovna název Stydlivá kurva?
Od začátku jsme chtěli vymyslet pro hru název, který by byl scestný, aby vyjadřoval něco, co není možné. S tímto nápadem přišla na jednu ze zkoušek Simona. Měli jsme název dřív než text hry.

Pracujete už na něčem novém?
Teprve začínám. Ale ano, už něco píšu. Už je na čase něco vytvořit, abychom nezačali usínat.

Divadlo Krok
divadelní spolek KROK funguje ve Velkých Opatovicích teprve dva roky, vznikl na podzim 2009
soubor se věnuje převážně autorské tvorbě, chce jít cestou experimentálního divadla a hry
důležitou součástí prvního představení divadla KROK je improvizace
na vzniku textu se vždy podílí všichni členové souboru
scénář hry Stydlivá kurva členové divadla KROK upravovali po každém představení podle názorů a reakcí diváků
jedním z připravovaných projektů souboru je spolupráce s boskovickým amatérským divadlem NABOSO
KROK má v současné době pět členů, pro příští představení by se měl ansámbl rozšířit