Třicetiletá Brňanka Lucie Kvasnicová, známá hlavně jako DJ Lucca, vystupovala na vrchol českého ženského dýdžejingu postupně, a to od roku 1999. Tento týden Lucca vydala své debutové album Reformation, které pokřtí tuto sobotu v pražském klubu Mecca.

Název Reformation má vyjadřovat růst a proměnu nejen v její tvorbě, ale i životě. Více o sobě i o tom, jak se měnila česká taneční scéna, prozradila DJ Lucca v rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost.

Začínala jste v brněnském klubu Mersey, který nedávno oslavil patnáctileté výročí. Jak na tyto začátky vzpomínáte?
Můj dýdžejský start je více spojený s agenturou Mersey než s jejím klubem. Agentura mě zastupovala prakticky od začátku, kdy jsem byla ještě zcela neznámá, a dostala mě na velké akce v České republice a poté i v zahraničí. Na dvoře za klubem jsem dokonce měla také svoji první zkušebnu.

Jste od té doby ještě s lidmi z Mersey v kontaktu? Hráváte tam ještě někdy?
S Pavlem Tesařem, majitelem klubu Mersey, jsem stále ve spojení, i když už mě jeho agentura nezastupuje. Mám totiž bookingovou agenturu v Německu, ale Pavel mi stále v některých, a důležitých věcech radí a pomáhá. Jsem velmi ráda, jelikož řídit úplně všechno sama, hudbu, hraní a management, je velice náročné.

Jaká byla v době vašich začátků v Brně klubová scéna?
Asi před deseti až dvanácti lety v Brně vše teprve začínalo. Pamatuji se, že jsme chodili na Favál a pak do Mersey. Tam se konaly první house party. Poté se rozjely větší akce, třeba Supersonic Garage nebo akce v Bobycentru.

Jaký máte názor na současnou brněnskou taneční scénu? Zaznamenala jste za tu dobu nějaký posun?
Myslím, že je o hodně rozmanitější. V současné době v Brně funguje několik dobrých klubů, jako 7. nebe, Fléda, Perpetuum, a pořádají se v nich velké akce, jako například Apokalypsa. Už je to samozřejmě o něčem jiném než tehdy, kdy na party chodila jen úzká komunita lidí. Pamatuji se, že každý pátek hrál na Favále pražský DJ Nákyp stále ten stejný set dokola, ale my jsme to milovali, ta hudba nám připadala tak nová, jako z vesmíru. (smích)

Dívali se na vás tehdy divně jako na holku-dýdžejku?
Ne, nedívali. V době, kdy jsem začínala, už byla spousta jiných holek­-dýdžejek, jako třeba Ladida nebo Marusha.

V roce 2005 jste se přestěhovala do Prahy. Žije to tam po klubech jinak než v Brně?
Je to trochu odlišné, jelikož v Praze chodí do klubů i spousta turistů, a popravdě řečeno není tam klub, do kterého bych nějak ráda chodila. Nejraději mám ale klub Mecca, kde také tuto sobotu pořádám svoji první rezidenční noc. Na tuto party jsem si pozvala několik hostů, jako Michala Pavlíčka, taneční skupinu If v choreografii od Qaši a také holandskou dýdžejku Smokin Jo.

Je rozdíl v klubovém publiku u nás a ve světě?
Řekla bych, že je rozdíl v každé zemi a také v jednotlivých klubech. Já mám třeba nejvíce ráda publikum v Maďarsku, Polsku, Německu, Španělsku, Slovinsku, Makedonii a Švýcarsku.

V září jste vydala singl Reformation, který předznamenal vaše stejnojmenné debutové album. Jaká deska je?
Album vyšlo 1. prosince, exkluzivně na on­line obchodě Beatport. Celkem na něm najdete dvanáct skladeb, některé z nich už jsem vydala, ale většina jsou úplně nové věci. Album Reformation odráží můj současný hudební styl, který bych definovala jako funky minimal techno.