Fotografie, které odkrývají slávu a krásu žen

Subreta neboli zpěvačka mladistvých úloh v operetách, heroina jako herečka hrdinských ženských rolí. Výstava Subrety a heroiny představuje významné české divadelní umělkyně. Téměř dvě stě dobových fotografií doplňují vějíře, šperky nebo osobní korespondence.
Expozici určenou zejména ženám a milovníkům starých časů hostí mramorové sály Biskupského dvora v Brně. „Zaměřili jsme se na známé i zapomenuté ženy­umělkyně, které ke konci 19. a v první polovině 20. století neudávaly jen společenský a mravní kodex, ale ovlivňovaly i módní trendy,“ uvedla spoluautorka výstavy Andrea Jochmanová.

Většina ze zastoupených umělkyň má návaznost na Brno: Vlasta Fialová, Zdenka Gräfová, Andula Sedláčková, Anděla Novotná nebo Helena Krtičková. „Jednou z nejcennějších fotografií je snímek Leopoldiny Ortové de Pauli pocházející ze starého šlechtického rodu Rittersberků. Je jen jedním z mála, který tuto herečku zachycuje,“ uvedla Hana Ocetková z oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea.

Z vyšší společenské vrstvy pocházela také „herečka avantgardy“ Jarmila Horáková, jejíž výraz zásadně ovlivnila Anna Sedláčková – představitelka salonního hereckého projevu. „Svým kultivovaným vystupováním i pozicí samostatné ženy byla vzorem pro dívky a mladé ženy. Horáková se v jejím ideálním herectví a ženství zhlédla,“ dodala Ocetková.

Samostatnou část expozice tvoří pasáž věnovaná Emě Destinnové nebo ženám, které účinkovaly v operách Leoše Janáčka: Boženě Snopkové, Marii Veselé nebo Gabriele Horváthové. Fotografie pochází z ateliérů Maloch, Langhans, Balzar nebo Skácel. „Jsou to většinou civilní a stylizované portréty, důraz fotografové kladli na výraz, gestikulaci a samozřejmě na kostýmní pojetí role. Taková divadelní fotografie se stává osobitou výpovědí o divadle i divadelnosti všedního dne, o herectví a hereckých prostředcích, stejně jako o scénografii i kostýmním výtvarnictví své doby,“ uvedla Jochmanová. Při vzniku výstavy se autorkám též nabízela otázka, jaké bylo postavení žen­hereček v době, kdy se rodily emancipační snahy. „Herečky se staly nevšední společenskou kastou, i když pocházely z různých sociálních sfér. Na formování vztahu dívek ze středních vrstev měly vliv pravidelné návštěvy divadla. Ty patřily k dobovému bontonu,“ přiblížila historii Ocetková.

Vystavené snímky jsou jen zlomkem z obsáhlého souboru oddělení dějin divadla, který čítá okolo sto tisíc divadelních fotografií. „Postupně bychom chtěli představit jednotlivé tematické celky: balet, operu nebo herce­muže,“ dodala Ocetková. Upřesnila, že výstava Subrety a heroiny se stane nejspíš putovní. V Brně lze expozici navštívit do 31. prosince 2011. K výstavě vydalo Moravské zemské muzeum katalog a reprodukce fotografií v pohlednicovém formátu.