Malíř František Mertl patří mezi přední světové výtvarníky. Do okruhu svých přátel řadil Pabla Picassa, Maxe Ernsta, Joana Miróa a spisovatele Grahama Greena. Reprezentoval Francii na Mezinárodním bienále současného umění.

Přesto zůstává v České republice neznámý. Nyní poprvé přivezl své dílo do Brna, kde studoval. Expresionistické obrazy tohoto devětasedmdesátiletého česko-francouzského malíře od včerejška vystavuje hrad Špilberk.

V osmadvaceti letech odešel třebíčský rodák Mertl do Francie. Zde se stal kvůli jednodušší výslovnosti jen „Frantou“. Stejnojmenná výstava na Špilberku představuje průřez Mertlovou tvorbou od roku 1965, kdy namaloval obraz své ženy Jacqueline, po dva roky staré obrazy pouště bránící se civilizaci. „Frantova tvorba je reflexí naší doby, ukazuje problémy společnosti. Hlavní složkou jeho tvorby je lidské tělo, člověk v konfrontaci s problémy dneška. Jeho osudy ve válečných konfliktech i běžném životě,“ vysvětlila kurátorka výstavy Marcela Macharáčková.

Násilí a lhostejnost

Detailní kresby i obrovské olejomalby představují náměty, které se od šedesátých let objevují v Mertlově tvorbě. „Je to výběr z padesáti let mé malířské kariéry. Jsou odrazem mého přání dozvědět se víc o člověku. Ať jsme jakékoli národnosti, jakéhokoli etnika, náš základ je stejný,“ zamyslel se Mertl. Dodal, že bylo těžké obrazy na výstavu sehnat, jelikož většina je součástí stálých sbírek světových muzeí.

Mertlovy obrazy, které se do Brna přesunuly z výstavy v Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově, lze rozdělit do tří linií. „Franta zaznamenává osud člověka ve střetu s tvrdostí světa techniky. K těmto dílům patří například Velký jeřáb nebo Eskalátor. V osmdesátých letech se začal věnovat Africe, kam několikrát vycestoval. Na plátno přenesl obyvatele Keni, Mali nebo Nigeru, kteří žijí sice primitivně, ale v souladu s přírodou. Poslední linií je problém násilí, lidské bezohlednosti a neschopnosti komunikace,“ dodala Macharáčková.

K nim patří například monumentální plátno 11. září, Pocta Srebrenici nebo reprodukce díla Svědek. „Svědka jsem namaloval k padesátému výročí osvobození koncentračního tábora Terezín. Na výstavě je jeho reprodukce a řada studií. Originál je v Japonsku, kde mu vystavěli speciální pavilon. Nebylo možné jej dovézt,“ řekl Mertl.

Dílo Františka Mertla zdobí přední světová muzea. Podle ředitele Muzea města Brna Pavla Cipriana zná v České republice jeho dílo jen hrstka odborníků. „Je to velká škoda a také naše šance Frantu Brňanům představit,“ prohlásil Ciprian.

Sochy jako doplněk

Výstavu na Špilberku doplňuje také čtveřice Mertlových bronzových soch. „Sice se za sochaře nepovažuji, ale občas mám touhu přenést svá plátna do trojrozměrné podoby. Naučil jsem se tomu při studiích. Tehdy byly české výtvarné školy omezované komunistickou mocí, ale třeba anatomickou průpravu měly výbornou,“ uvedl Mertl.

Kromě obrazů a soch zdobí západní křídlo Špilberku také několik snímků z prostředí Mertlova ateliéru od fotografa Jacquese Renoira. Souběžná výstava Renoirových fotografií začne v úterý šestého října v Galerii Plamínek v Plynárenské ulici.