„Celý projekt vznikl přímo na míru malé scény. Využíváme její vlastnosti, které se do jisté míry dají přirovnat k divadlu loutkovému. Můžeme třeba zahrát zemětřesení takovým způsobem, abychom ve skutečnosti nic neponičili,“ vysvětlil spoluautor a herec Josef Daněk.

Výtvarně – herecký experiment využívá na scéně videotechniku, pomocí níž dva průvodci a jejich asistenti divákovi zvětšují dadaistický objekt. „Je to takový slepenec starých věcí, který zabíráme z různých úhlů. Na plátně působí překvapivým a příjemným dojmem,“ popsal Daněk.

Scénický způsob výtvarně textové koláže dovoluje autorům Josefu Daňkovi a Bohuslavu Rozbořilovi spojovat překvapivě vzdálené tematické a myšlenkové kontexty do jediného celku. Oba autoři jsou i hereckou dvojicí. Stylizují se do role podivínských vědců, kteří se nevyhýbají uličnickým poznámkám. Nevážným způsobem se vyjadřují k vážným společenským námětům, aby na skutečnost nahlédli v nečekaném světle.

Anti–hrdina tragikomického příběhu hry je snílek s rusky znějícím jménem Komondor. Plánuje postavit zábavně naučný areál, který se má stát modelem třetího tisíciletí. Plán se mu sice nedaří, ale prozkoumáváním torza jeho záměru dochází k zamyšlení nad současností. „Proto je představení vhodné pro přemýšlivé diváky, kteří se nebojí podívat na vážné věci z překvapivého úhlu,“ uvedl Daněk.

Stejným inscenačním způsobem by mělo Mahenovo divadlo uvést do konce sezóny ještě hru Železná neděle a Uličnický výbor.