Husa na provázku uvede groteskní výpověď o totalitě

Román Myši Natálie Mooshabrové z roku 1970 představuje v tvorbě Ladislava Fukse, autora známého románu Spalovač mrtvol, odklon od židovské tématiky a přesun k žánru grotesky a hororu. „Fuks v něm až jasnozřivě naznačuje události z období revoluce v roce 1989. Nejen, že nastavuje zrcadlo své době a společnosti, ale je současně i fascinující intimní zpovědí do hlubin lidské duše," přiblížil zaměření díla dramaturg Miroslav Oščatka.

Fuksův román zdramatizoval pro Provázek Petr Maška, který byl předloni finalistou soutěže o nejlepší původní dramatický text Cena Konstantina Trepleva. Příběh se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a jeho děj zavádí diváky do městské čtvrti Blauental, kde žije záhadná stará paní Mooshabrová. Tato vdova po kočím z pivovaru je neustále pronásledovaná strachem z myší, na něž všude nastražuje pasti.

Bizarní postavy doplňují její dvě děti: krutý hromotluk Wezr a prostitutka Nabule. „Příběh na pomezí reality a fantazie v sobě mísí úzkosti z totalitního systému, grotesknost i hororovou mystiku. Jedním z typických znaků díla je také refrénovitost, takže se v příběhu často opakují identické scény. Z toho je u Fukse patrný vliv Franze Kafky nebo principů absurdního divadla," uvedl režisér Jan Antonín Pitínský. Doplnil, že jako hudební doprovod inscenace zazní úryvky z Pucciniho oper nebo z děl Musorgskiho a Berlioze.

V titulní postavě Natalie Mooshabrové se přitom odráží i osobnost samotného spisovatele Ladislava Fukse, jednoho z mála českých spisovatelů navržených na Nobelovu cenu za literaturu. „Do paní Mooshabrové zaklel Fuks svá traumata i prokletí, ať už je to jeho homosexualita, postoj k režimu či lidem, kteří se postavili proti komunismu a dívali se na Fukse skrz prsty. Uzavřel se do své samoty a byl nucený hrát svou hru, podivnou a smutnou roli před ostatními i sám před sebou," přiblížil Fuksovu komplikovanou osobnost Oščatka.

Titulní roli v inscenaci ztvární Ivana Hloužková, která patří k dlouholetým hereckým oporám Provázku. V dalších postavách se objeví velká část provázkovského souboru včetně dvou nových členů: hereček Růženy Dvořákové a Pavlíny Vaňkové. „Natalie Mooshabrová je hodně těžká role, která je prakticky po celou dobu přítomná na scéně. Má mnoho textu, který se navíc často v refrénech opakuje, neboť autor ve větách mistrně přeházel slovosled," uvedla Hloužková.

Sobotní premiérou zároveň Provázek odstartuje svůj nový velký projekt Smějící se bestie, který zasáhne do dvou následujících sezon. Naváže tak na předchozí inscenační série Sto roků kobry, Perverze v Čechách a Čapek na provázku. „Pomocí významných děl z historie české i evropské komedie chceme znovu vytáhnout nejúčinnější zbraň divadla: schopnost smát se a vysmívat se všemu a všem, i sami sobě," naznačil umělecký šéf Provázku Vladimír Morávek.

Dodal, že v příští sezoně divadlo uvede například původní dramatizaci Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka, Tylovy Fidlovačky či inscenace inspirované spisovatelem Milanem Kunderou nebo režisérem Zdeňkem Troškou.