„Výběr z tvorby Miroslava Šnajdra vyváženě zastupuje jednotlivá tvůrčí období i tematické okruhy autora. Retrospektivní výstavu děl z let 1961 až 2009 doprovodí Šnajdrova monografie, pokoušející se čtenáře přesvědčit o tom, že médiem malby lze i v dnešní přetechnizované době dobře vyslovit i ty nejsložitější pocity,“ přiblížil Šnajdrovu tvorbu ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek. Výběr z tvorby Miroslava Šnajdra je čtvrtou výstavou, kterou tomuto významnému českému malíři Dům umění v Brně pořádá. Tentokrát také u příležitosti Šnajdrových sedmdesátin.

„Tato výstava odráží nejen můj vřelý vztah k historii a renesanční malbě, v níž nacházím vnitřní jistotu a porozumění, ale i to, že vždy pracuji na několika cyklech obrazů, k nimž se později vracím. Řekl bych, že v Brně mám jako malíř větší zázemí než ve svém rodném městě. Snad je to i proto, že jsem tu absolvoval konzervatoř,“ svěřil se původně vystudovaný hudebník Miroslav Šnajdr.

S technikami a možnostmi malířství se Šnajdr seznámil u svého otce, krajináře Františka Šnajdra. Znalosti si dále rozšiřoval soukromým studiem i vlastními tvůrčími snahami. „Jeho dílo představuje osobité rozvíjení podnětů, které přinesl informel, a to způsobem, který u nás nemá obdobu. Šnajdrův výtvarný projev je plný citlivých interpretací vlastních pocitů a zážitků, upoutává bohatou škálou vizuálních podnětů a je výpovědí o autentickém tvůrčím postoji. Výpovědí o malbě a zpovědí o něm samotném,“ dodal Koryčánek.

Proti mainstreamu

Druhá z výstav, tvořená instalacemi umělecké a aktivistické skupiny Guma Guar, přenese návštěvníky Domu pánů z Kunštátu z čarovného světa plného lyrické abstrakce do antiestetického procitnutí. V Galerii G99 je totiž čekají nejen videoprojekce, ale i prasečí hlava přibitá hřebíkem na zeď, černobílá fotografie nazvětšovaná se všemi svými „nedokonalostmi“ nebo stěny pocákané krví coby pozůstatek nehody, kterou dle průvodních indicií nepřežil pasažér pojízdného vozíku.

„Zásadním prvkem v práci skupiny Guma Guar je provokativně kritický postoj k současné společnosti. Umělecké a estetické problémy je příliš nezajímají. Známá koláž s papežem Benediktem XVI. držícím v ruce uříznutou hlavu Eltona Johna byla například z uměleckého hlediska vysloveně nekonzistentní, využívala vizualitu webových photoshopových vtípků. Ovšem byla zvětšena do nadživotní velikosti a všechny nedokonalosti se tam pak jasně ukázaly,“ uvedl František Kowolowski z Galerie G99. Dodal, že skupina se o antiestetiku pokouší, což je také estetický program.

Kromě výtvarné činnosti se členové skupiny věnují i experimentální elektronické hudbě, působí také jako break­coreová hudební sestava. Název si skupina zvolila podle potravinářského pojidla, které se přidává především do konzerv. Vloni měla skupina v Praze několik výstav. Jedna z nich, nazvaná Meze tolerance, která se stavěla proti zákazu KSČM, vyvolala bouřlivé diskuze a byla vandaly zničena.

Způsob, kterým skupina Guma Guar pracuje, má své předchůdce v politicky orientovaném německém dadaismu a sociálním kriticismu třicátých let 20. století. Obě výstavy v Dominikánské ulici potrvají do 14. června 2009.