Jak chystaný křest pojmete?

Samozřejmě velkolepě. (úsměv) Je to náš hlavní koncert k uvedení desky, a dáme si na něm záležet. Budeme mít několik hostů a zajímavá bude i vizualizace. Součástí koncertu se stanou také naši hosté ze spřátelených divadel.

První představení desky Supay už přitom bylo na Slovensku.

Ano, tam jsme začali. Poprvé jsme desku uvedli v přímém přenosu slovenského rozhlasu na Rádiu FM, kde jsme hráli přímo ve studiu. Pak jsme ji křtili v Piešťanech, to byl první oficiální křest a velmi pěkný koncert. Následovala Praha a teď Brno.Karel Heřman.

Jak dlouho album vznikalo?

Dlouho jsme přemýšleli o tom, o čem deska bude a jaký postoj má zastávat. To nám trvalo déle než obvykle. Například mezi vydáním alb Gamagaj a Lé La byla dlouhá přetržka, ale to jsme hodně cestovali, a tak vznikla deska cestovatelská. Supay cestovatelská není, je to spíš deska o cestování v nitru každého z nás.

Křest nového alba Supay a koncert skupiny Čankišou
- Program: Anna Laborová a Luboš Krobot, projekce VJ Zae, po koncertě after party s DJ Matsuwou.
- 21. prosince 2015 od 20.00 hod. v klubu Fléda ve Štefánikově ulici.
- Vstupné: 190 korun, na místě 230 korun

Je to deska opět protkaná specifickým způsobem vašeho vyjadřování?

Nepoužíváme mluvené slovo a texty v češtině, což znamená, že se snažíme o to, aby nám na celém světě nerozuměli všichni stejně. Písně skládáme tak, že si ke každé vymyslíme příběh a ten zhudebníme. Každá písnička je tak vlastně malý soundtrack.

A ono téma lidského nitra?

Přemýšleli jsme o vnitřních světech a díky zcestovalým přátelům přišli na to, že jihoameričtí a severoameričtí indiáni mají tvora, kterému říkají Supay. Supay se živí lidským zlem a utrpením, živí se bolestí. Pojali jsme to v tom ohledu, jak se tomu postavit a jak tomu čelit, aniž by se člověk musel do něčeho zaplétat. A vznikla tato deska.

I přesto, že je Supay negativní postava, je deska pozitivní?

Ano, je pozitivní a je trošku více energická. Je trošku tvrdší, protože když jsme na ní pracovali, začaly se kolem nás dít věci, které se dějí doteď. Hysterie a nenávist lidí mezi sebou propukla o něco víc, než na co jsme zvyklí. Tak jsme přitvrdili.

Ono už vaše předchozí album Faÿt z roku 2011 bylo poněkud rockovější. Použili jste tentokrát nové nástroje?

Poprvé jsme vytáhli banjo. Je tam víc ukulelí a míň dechů, trošku se rozrostla rytmická záležitost. Jiří Suchý, který hraje v Tubabu, používá africké bubny a dunduny, to celou atmosféru podtrhuje. Výhodou Čankišou je, že každý z členů kapely poslouchá jinou muziku a úplně jinou muziku do toho dává. Proto z toho vzniká zvláštní a zcela jedinečný tvar.

Příprava alba – je to střet různých názorů členů kapely a ne-ustálý vývoj, nebo předem daná koncepce, kterou sledujete?

Je nás sedm a tvoříme všichni. Někdo donese motiv, ten se rozpracuje, a nakonec třeba nezbyde nic, s čím autor nápadu počítal. Tvoříme jako kolektiv.

Máte z desky radost? Třeba právě v návaznosti na první reakce fanoušků?

Máme z ní velkou radost. Dali jsme si na ní opravdu záležet a nenechali nic náhodě. Natáčeli jsme ji ve velmi dobré náladě v Mikulově, ve studiu Davida Kollera. Atmosféra byla úžasná a na desce je to poznat. Působí kompaktně. Nikdo se nesnaží vyčnívat.

Ve spojitosti s novým albem si připomínáte sedmnácté výročí Čankišou. Máte sklony k bilancování?

V sedmnácti ne, to jsme mohli spíše v deseti či patnácti, ale ani tehdy jsme to nedělali. Jsme spíš překvapení, že nás to stále baví a jsme schopní tvořit. Supay je naší šestou řadovou deskou, do toho vzniklo několik dalších kompilací… A pořád to jde, pořád je pro nás hraní radost.Karel Heřman.

Jste také hudebním dramaturgem v brněnském turistickém informačním centru. Máte svou práci rád?

S mnoha muzikanty se vzájemně známe, práce je v pohodě. Baví mě to a mám pocit, že tak lidem můžu někdy představit hudbu, která není v rádiích ani televizích, a přesto má velkou hodnotu.

Aktuálně jste v centru dění vánočních koncertů na brněnském náměstí Svobody, které dramaturgicky zaštiťujete.

Snažíme se nabídnout co největší škálu interpretů. Samozřejmě jsem měl chuť pozvat třeba Xaviera Baumaxu nebo skupinu Mucha, ale musí se počítat s tím, že je to kultura pro širokou veřejnost. V sobotu bych například všechny rád pozval na vystoupení Ivan Hlas Trio, v neděli to zase bude Česká mše vánoční v podání Metropolitního symfonického orchestru a Filharmonického sboru Beseda brněnská a sólistů.