Francouzská situační komedie Blbec k večeři dramatika Francise Vebera patří k divadelním hitům hned od své premiéry v roce 1993 v pařížském Théâtre des Variétés. „Francis Veber je známý hlavně jako filmař. Proslavily ho scénáře k belmondovce Muž z Acapulca, filmům Velký blondýn s černou botou, Hračka nebo Drž hubu! Pro jeviště napsal jenom čtyři hry, a Blbec k večeři je z nich jasně nejúspěšnější,“ přiblížil tvorbu dvaasedmdesáti­letého autora dramaturg Jiří Záviš.

Fraška plná nedorozumění, gagů a omylů zavádí diváky mezi skupinku dobře situovaných přátel, kteří zvou na večeři vytipované osoby a společně se pak baví na jejich účet. Jednou se hlavní organizátor těchto večírků Pierre Brochant domnívá, že objevil „blbce světové extratřídy“ – účetního Francoise Pignona s netradičním koníčkem stavět modely ze sirek. Jenže Pierre dostane housera a všechno se zkomplikuje. „K tomu si ještě přidejte traumatizovanou manželku, bývalou milenku, orientálního doktora a podezíravého daňového kontrolora. Následuje kolotoč absurdních situací a nečekaných zvratů,“ popsal zápletku dramaturg Záviš.

Dvouhodinová komedie však nabízí vedle humoru také momenty k zamyšlení a klade otázky až filozofického charakteru. „Hra je hodně ze života. Všichni se denně potkáváme se spoustou lidí, kteří nám připadají podivní. Jenže jim zase připadáme podivní my. Takže kdo je vlastně blbec, kdo určuje hranice? Nad tím vším by se měl divák zamýšlet,“ naznačil režisér inscenace Zdeněk Černín.

Ten do hlavních rolí obsadil „své“ osvědčené herce, Erika Parduse a Lukáše Hejlíka. „Nevidím ve hře klasickou řachandu, ale spíš příběh, který v sobě míchá tragiku a komiku. Téma je velmi lidské, protože lidi si vždycky rádi dělají srandu z prostších jedinců,“ popsal své dojmy herec Erik Pardus.