Když se do skla vkládá zlato, měď a porcelán

Tři různí autoři, tři různé přístupy k sklářskému umění. Tvorbu velikána českého ateliérového skla Pavla Hlavy, i o generaci mladších autorů Tomáše Hlavičky a Petry Hřebačkové, přibližuje nová výstava na brněnském hradě Špilberk.

Pavel Hlava, který zemřel před sedmi lety, se proslavil na výstavách Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu. „V expozici je průřez jeho tvorbou. Hlavova nejstarší díla, k nimž patří prvotní sklářské drobnosti, jsou z 50. let, ta poslední zase z roku 2002,“ uvedl Tomáš Hlavička, jehož tvorbu výstava Tři generace skla také představuje. Upozornil na to, že Pavel Hlava vystavoval v Americe i v Japonsku, kde vytvořil skleněnou plastiku pro muzeum v Koganezaki. „Tím si získal celosvětové uznání. Návštěvy Japonsku jej inspirovaly k nové technice, a to prokládání skla zlatem, stříbrem nebo mědí. Jako jeden z prvních českých výtvarníků začal sklo lepit. Neopomenutelný byl jeho vztah k přírodě, který byl z jeho děl čitelný,“ popsal blíže Hlavovy sklářské techniky jeho žák Tomáš Hlavička.

Tomáš Hlavička se od svého učitele naučil mnoha dovednostem, přesto se snaží jít vlastní tvůrčí cestou. „Nekopíruji jej. O Pavla Hlavy jsem převzal například vkládání kovu do skla. On však kovové plátky lepil, já je vtavuji,“ říká Hlavička a držitel nejprestižnějšího sklářského ocenění Velká cena Kanazawy. Tu získal v roce 2001, stejně jako Evropskou cenu Praha – Brusel.

Do Brna Hlavička přivezl především své skleněné plastiky a užitkové sklo. To je na rozhraní designu a umění. „Svým poetickým cítěním patří Tomáš Hlavička k modernímu sochařství, protože jeho skleněnými objekty prochází prostor. Snaží se povýšit sklo na prostorový prvek, a to s úspěchem a novými možnostmi. Hlavně z jeho posledních děl je zřejmé, že dobře pochopil význam pojmu volný tvar,“ uvedl kurátor výstavy Jiří Bohdálek.

Tvorba Petry Hřebačkové, vnučky skláře Pavla Hlavy, též odkazuje k sochařskému projevu. Na Špilberku tato čtyřiatřicetiletá autorka vystavuje práce, ve kterých kombinuje sklo s keramikou. „Jsem vystudovaná keramička. Kombinuji sklo a porcelán, též vycházím z postupů mého dědečka. Používám například technologii lepení a broušení,“ říká designérka, která je nyní na mateřské dovolené.

Na nadání mladé autorky upozorňuje kurátor Bohdálek. „Velmi zdařilé jsou návrhy kávové a čajové soupravy kombinující sklo i porcelán. Tyto práce jsou jejím velkým příslibem do budoucna,“ říká Bohdálek a přitom nostalgicky vzpomíná na 50. a 60. léta. „To měli čeští skláři v celosvětové konkurenci významné postavení. Dnes už to tak bohužel není a můžeme si za to sami. Největší boom dnes prožívá sklářský průmysl v Rusku a Turecku, kam jezdí čeští skláři řemeslo učit,“ dodává Bohdálek.

Společná výstava Pavla Hlavy, Tomáše Hlavičky a Petry Hřebačkové je čtvrtou a zároveň poslední v pořadí. „Poprvé jsme dohromady vystavovali v Osace, poté v Ostravě a ve Znojmě. Brno je posledním městem, kde naše díla mohou návštěvníci vidět na jedné výstavě,“ podotkl Hlavička.

Výstava Tři generace skla zůstane v prostorách hradu Špilberk do 5. září letošního roku. „Návštěvníky zveme také na výstavy Dámská volenka a Brněnská osmdesátá. Nabízíme speciální zvýhodněné vstupné na tyto tři výstavy,“ uvedl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.