Až tři týdny vězení hrozily podle knihovního řádu v roce 1922 návštěvníkům čítárny brněnské veřejné knihovny za neslušné chování. Od té doby se pravidla značně změnila, čtenáři ale knihovnu navštěvují nadále. V pondělí oslavila instituce sto let od vzniku.

V den založení do Veřejné knihovny města Brna nastoupil i první knihovník. Stal se jím Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura, po kterém později dostala jméno. „Z archivní korespondence se dočítáme, že Mahen byl neúnavným bojovníkem za zlepšení podmínek pro knihovnu, jak prostorových, tak finančních. Zároveň pilně psal o významu knihovny, kterou prosazoval nejenom jako půjčovnu knih, ale jako instituci systematicky vzdělávající,“ uvedla asistentka ředitelky knihovny Eva Pokorová.

Ke kulatému výročí si knihovna nadělila hned několik darů. Už v lednu měli Brňané poprvé navštívit novou pobočku ve Vojtové ulici ve Štýřicích. „Po dlouhých letech se opět stala plánovanou součástí konceptu výstavby městských bytů a s tím souvisejících služeb, které budou podporovat koncept sousedské pospolitosti. A tam logicky knihovna nemohla chybět. Pobočka je nachystána a těší se na své nové návštěvníky, jakmile to situace dovolí,“ poznamenala Pokorová.

Na místě už je nachystaná menší expozice archeologických nálezů přímo z lokality, již chtějí zástupci knihovny doplnit přednáškami s odborníky.

Elegantní knihovna Na Křižovatce

V plánu je otevřít i rekonstruovanou pobočku Křižovatka v Křížové ulici. Až to bude s platnými opatřeními možné, lidé ji navštíví každou středu od dvou hodin odpoledne do šesti hodin večer. „Renovovaná knihovna Na Křižovatce se díky spolupráci se studenty architektury a financování z participativního rozpočtu města Brna vyloupla z ošklivého káčátka do elegantní krásky připravené ověřovat v praxi nejnovější poznatky studentů oboru knihovnictví, je výukovým pracovištěm Masarykovy univerzity,“ dodala Pokorová.

Všichni fanouškové knihovny si ale hned prvního února vychutnají virtuální procházku Schrattenbachovým palácem, tedy dnešní ústřední knihovnou v Kobližné ulici, a Mahenovým památníkem. „Návštěvníci si zároveň budou moci na soutěžních otázkách ověřit své znalosti. Otázky se budou měnit a losovat výherce budeme každý měsíc, stačí sledovat knihovnu na webových stránkách a na Facebooku,“ pozvala Pokorová.

Doplnila, že v letních měsících nabídnou putování po pobočkách knihovny, při kterém se dozví zajímavosti z historie, i budoucí plány knihovny.

Výstavou 100 let – 100 otisků v Brně se lidí vrátí až do doby vzniku knihovny v roce 1921. „Přípravy na vybudování veřejné knihovny v Brně započaly už po vydání knihovnického zákona v roce 1919. Knihovní rada rozhodla, že knihovna neotevře pro veřejnost, dokud nebude mít alespoň deset tisíc knih. Vyzvala proto všechny brněnské spolky, aby daly k dispozici svoji literaturu, protože jinak by se vybudování potřebného knihovního fondu velmi protáhlo,“ popisují autoři v Internetové encyklopedii dějin Brna.

To se ovšem kvůli řadě spolkových knihoven, které se rozhodli své knihy instituci neposkytnout, podařilo až v listopadu 1922. To měla knihovna 13 228 svazků knih a 235 čtenářů. Ve Veveří ulici měla v listopadu 1922 knihovna dvě místnosti v přízemí. „Vedle skromné ústřední knihovny na Veveří bylo hned připojeno čtrnáct poboček,“ doplnila Pokorová.

Počet poboček knihovny se neustále měnil. „Například v roce 1954 jich bylo sedmadvacet.

Veřejná čítárna, umístěná v budově měšťanské školy na Křenové ulici, nabízela návštěvníkům i sedmašedesát titulů novin a časopisů,“ uvádí autoři v Internetové encyklopedii dějin Brna.

Za neslušné chování hrozila v roce 1922 návštěvníkům čítárny podle knihovního řádu pokuta nebo i vězení od šesti do čtyřiadvaceti dnů. „Bohužel byla i období, která chmurně zasáhla do svobody knihovny. Během druhé světové války byla řada knih z knihovny odvezena, další se nesměly půjčovat. Část poboček byla uzavřena,“ popsala Pokorová.

Poválečná léta

Knihovna se čtenářům znovu otevřela v červnu 1945. To měla knihovna přes sto deset tisíc svazků. V roce 1950 se knihovna z Veveří ulice přemístila do Schrattenbachova paláce, který je sídlem ústřední knihovny dodnes. „Zároveň však byla padesátá léta údobím velmi direktivním, kdy nebylo příliš na vůli knihovníků a už vůbec ne veřejnosti, co v knihovně má či nemá být, co je kvalitní literatura a co nežádoucí tituly, které je třeba z knihovny vymýtit. Při těchto očistách v padesátých, ale také sedmdesátých letech bylo vyřazeno a v zapečetěných balících uloženo patnáct tisíc svazků,“ doplnila Pokorová. Naopak v roce 1960 vzniklo oddělení společensko-politické literatury.

V roce 1959 byla knihovna k příležitosti výročí dvaceti let od úmrtí Jiřího Mahena přejmenována jeho jménem. Od šedesátých let se začala knihovna rozšiřovat do dalších městských částí, přibyly například pobočky na Lesné, v Jundrově, v Bohunicích, v Líšni nebo v Bystrci. „V osmdesátých letech tak měla knihovna nejvíce poboček a to celkem pětapadesát,“ řekla Pokorová.

V devadesátých letech se řada poboček knihovny stala obětí divoké privatizace, jejich počet se musel zredukovat také kvůli ekonomické situaci. „Zároveň se však podařilo po mnohaletém úsilí prosadit a zahájit rekonstrukci ústřední knihovny, která byla nejenom stavební obnovou kulturní památky, ale především přinesla zcela nový koncept moderních knihovnických služeb,“ připomněla asistentka ředitelky.

Jak doplnila, významné bylo připojení Mahenova památníku, vily, kde dříve žila rodina Mahenových. „Na základě posledního vůle Karly Mahenové převzala knihovna pod svá křídla vilku a otevřela zde v roce 1992 Mahenův památník s dochovanou autentickou pracovnou Jiřího Mahena, expozicí a knihovnou,“ zmínila.

V aktuální době nabízí knihovna řadu elektronických služeb a stojí za vznikem oceněných projektů, které převzaly knihovny po celé České republice, například Poprvé do školy, poprvé do knihovny. „Přes všechna pozitiva dnešního digitálního světa, která knihovna samozřejmě využívá, bude její klíčovou rolí i do budoucna být klidnou oázou pro mezilidská setkávání, propojovat přívětivě digitální a fyzický svět, dělat jej srozumitelným a pomáhat lidem čerpat vše potřebné pro jejich osobní rozvoj,“ poukázala Pokorová.

Dnes má instituce sedmatřicet poboček, které navštěvuje asi padesát tisíc čtenářů. „O svou první průkazku do Knihovny Jiřího Mahena jsem poprosila mámu v první třídě a stala se tak dlouholetou návštěvnicí. Dnes mám členství už jen v knihovnách zaměřených na odbornou literaturu, ale ráda se do Mahenovy knihovny vracím. Líbí se mi její přátelská atmosféra, široký výběr beletrie pro děti i dospělé nebo rozsáhlá síť poboček a možnost využívat všechny z nich. Pochválit musím i moc milé knihovnice a knihovníky, kteří mi vždy dokázali poradit,“ poznamenala Brňanka Aneta Fajstlová.

Knihovnu oceňují zástupci Brna. „I když knihovna Jiřího Mahena slaví sto let, je stále progresivní a dynamická. Svět papírových knih dokázala propojit s virtuálním světem moderních technologií a vtáhla do něj čtenáře bez rozdílu věku. Stala se kulturním a společenským pilířem moderního Brna,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.