Tomáš Kočko a Orchestr připravili po pěti letech nové studiové album a zároveň v Brně zahájili hudební turné. Středeční koncert v Sále Břetislava Bakaly nabídl nevšední umělecký zážitek umocněný přítomností smíšeného sboru Kampanela, jenž koncertu dodal výrazný vokální rozměr. Koncert byl současně i křtem alba Godula, které hudebníci představili přítomnému publiku.

Devětatřicetiletý Tomáš Kočko je charismatickou osobností, připomínající Roberta Planta z Led Zeppelin, ale jeho osobitá image odkazuje i ke králi německé výtvarné renesance Albrechtu Dürerovi. Navzdory těmto příbuznostem zůstává Kočko normálním, příjemným, laskavým člověkem s výraznými pozitivismy, které se zobrazují v jeho hudbě.

Koncertní vystoupení hudebníci odehráli v sestavě Tomáš Kočko: akustické kytary, mandolína, viola, koncovka, buben, zpěv, Helena Macháčková: zobcové flétny, dvojačka, housle, vokály, Libuše Černá: viola, housle, vokály, zpěv, Michaela Lipárová: cimbál, zpěv, Kamil „Medvěd“ Tománek: kontrabas, vokály, Pavel „Bongo“ Plch: percussion, bicí nástroje, vokály. Účinkující zaujali hudebním výkonem, v němž se snoubilo instrumentální kouzlení s výtečnými hlasovými prostředky, které vytvářely hutný kompaktní dojem. Na jižní Moravu přivezli osobitý derivát valašské hudby, ovlivněný vibracemi pohanského folklóru, tajemnými obrazy z rodného regionu opředenými pověstmi a lidovou poezií. Hudba samotná je volnou syntézou folku, world music a sahá k hranicím folk metalu. Je kreativní, lyricky procítěná, ale ve vypjatých momentech i emocionálně výbušná.

Nové album Godula (název hory v Beskydech) vydává brněnské hudební vydavatelství Indies Scope Records. V hudebním uchopení deska do značné míry navazuje na předešlý projekt Poplór, v tematickém pojetí se však vrací k Hodovnici. Kočkovy hudební obrazy vedle jeho vlastních textů ozvláštnil slezský básník Bogdan Trojak. V jejich hudbě cítím přeneseně dotyk alba Led Zeppelin III v méně dravých asociacích, skotských folkrockových Steeleye Span, i další žánrovou pestrost. Jinak je to ovšem hudba nezávislá na jakýchkoliv trendových záležitostech. Propojení lidských hlasů se stávajícím instrumentářem, ale i hostujícími muzikanty ve výsledném tvaru získává novou hudební estetiku výrazné úrovně.

Skladby Za Welesa a Godovnica jsou nazpívány ve staroslověnštině, což dodává na album impresivní obraz tajemnosti šamanského obřadu, za ostatní nejmenované je velmi silným příspěvkem píseň Ověnžok s aplikací kánonu a přírodně nádherných ženských hlasů, ale i emocionální Zahrada, s nepojmenovatelným napětím. Kočko a Orchestr nejen koncertně, ale i na přírodně tajemně impresivním albu Godula přinášejí nádherné vibrace dotýkající se lidské duše.

PETR GRATIAS
Autor je nezávislý hudební publicista