Kresby, v nichž radost ustupuje melancholii

Zpočátku chtěl malovat knihovnu a čtenáře v ní. Postupně se však začal soustředit na to, co lidé čtou a co se při tom odehrává v jejich mysli. Výběr z cyklu obrazů Tomáše Jetely, který vystavuje Galerie mladých, ukazuje, že i romány Balzaca či Maupassanta mají ve výtvarném umění své místo.

„Snažil jsem se zachytit psychologii mladých čtenářů a dětí. Střetávají se s přečtenými příběhy a dospělostí, jejich dětský svět naráží na syrovou realitu,“ říká čerstvý absolvent Akademie výtvarných umění v Praze. Upřesňuje, že brněnská výstava Knihovna je jen zlomkem jeho stejnojmenného diplomového cyklu.

Čtenářův svět vyobrazuje pětadvacetiletý autor nejen olejovými barvami, ale vypomáhá si při tom i papírem. Přesněji řečeno – vytrženými listy z děl klasiků. „Jednou jsem si náhodně koupil knihu Agathy Christie a překvapil mě žlutý odstín stránek. Začal jsem tedy hledat v antikvariátech a dle barvy papíru vybíral tituly, jejichž listy jsem v obrazech použil. Byla to například Kniha o logice, Balzac, Rimbaud, Maupassant nebo Baudelaire. Obrazy jsou tedy částečně i kolážemi,“ popisuje zvolenou techniku Jetela.

S citacemi a fragmenty si mladý výtvarník pohrával už dříve, a to v sérii obrazů Utopisté a vizionáři. „Citoval jsem staré mistry a do svých děl vkládal úryvky jejich obrazů. Soubor provázela myšlenka, že v každém utopistovi je něco z vizionáře a v každém vizionáři něco z utopisty. To mě pak přivedlo k tématu knih a knihovně jako archivu minulosti,“ přibližuje zrod námětu Jetela. Nyní začíná pracovat na novém cyklu obrazů, inspirací mu je stále knihovna.

Výstava Tomáše Jetely v Galerii mladých trvá do 31. srpna a je součástí kurátorského projektu Galerii Mládí. „Jedná se o deset výstav a všechny se z různých úhlů zaměřují na problematiku mládí v současném českém umění i na identitu mladého umělce. Na konci sezony vznikne publikace s texty k tématu a dokumentací výstav, která tak shrne celý ročník,“ uvedl kurátor projektu Jiří Ptáček.

Výstavu přes prázdniny hostí i druhá z galerií v Radnické ulici – Galerie Kabinet. Pod názvem Co oči nevidí zde své kresby představuje osmadvacetiletý Nikola Čulík. „Podstatným rysem jeho kreseb je narativnost. Jsou to jakési balady s převahou ponurých a melancholických motivů. Jeho kresby lze chápat také jako deníky s trvanlivou kvalitou smutku, která přesahuje triviální a pomíjivé momenty štěstí,“ říká kurátorka výstavy Marika Kupková.

Výstava je průřezem Čulíkovy tvorby za posledních pět let. Autor se „omezuje“ na techniku tužky na papíře bez dalšího kolorování a volí formát A3 či A4. „Výstava potvrzuje jeho soustředěné zaujetí a vyhraněnost, která je – i s ohledem na jeho věk, výjimečná,“ dodala Kupková. Upřesňuje, že Čulík je též letošním absolventem Akademie výtvarných umění v Praze. Na rozdíl od Jetely, kterého v malířském ateliéru vedl Michal Rittstein, působil Čulík v ateliéru kresby Jitky Svobodové.