Představit architekta, malíře, scénografa, designéra a teoretika Jiřího Krohu chce velkou výstavou Muzeum města Brna na hradě Špilberku. Poprvé ukáže mimo jiné práce všestranného umělce spojeného se socialismem ze čtyřicátých a padesátých let dvacátého století.

„Výrazná osobnost Jiřího Krohy je kontroverzní, protože je vnímána prizmatem jeho práce v socialismu. Jeho uměleckou dráhu hodně ovlivnila doba, ve které žil,“ uvedl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. V padesátých letech Kroha například navrhoval úpravy strahovského stadionu pro konání Spartakiády v roce 1955.

Většina vystavených obrazů, architektonických návrhů, modelů nebo koláží pochází z místního depozitáře. Muzeum Krohovu pozůstalost odkoupilo v sedmdesátých a osmdesátých letech. S přípravou výstavy začalo muzeum již v roce 2005, Krohova pozůstalost v jeho sbírkách totiž řádově čítá tisíce exponátů a řadí se tak k jedné z nejrozsáhlejších.

Do Brna se Jiří Kroha dostal v roce 1927, kdy začal učit na brněnské české technice. Působil zde i po druhé světové válce, v letech 1948 až 1950 byl dokonce rektorem této školy. V roce 1948 byl jmenován národním umělcem.

„Krohovu tvorbu ovlivnil italský futurismus a kubismus. Od roku 1921 působil v pražské Socialistické scéně, kde vytvořil několik pozoruhodných inscenací.

Jeho levicové zaměření se posílilo po roce 1930, kdy navštívil Sovětský svaz a vrátil se z něj nadšený,“ popisuje umělecké a myšlenkové směřování pražského rodáka spoluautorka výstavy Marcela Macharáčková. Výstava by podle ní mohla být i trojnásobně rozsáhlá.

Součástí projektu, který má přispět k porozumění osobnosti Jiřího Krohy, patří i vydání publikace, na které spolupracovalo devět autorů a která vychází ve spolupráci s brněnským nakladatelství ERA.

Jiří Kroha se narodil v roce 1893 v Praze a zemřel v roce 1974 také v Praze. Jeho čestný hrob leží na brněnském Ustředním hřbitově.