VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kumpošt a Wiesner: výsostní architekti Brna

Brno /FOTOGALERIE/ - Brno si připomíná výročí dvou architektů. Přesně před 120 lety se narodil Jindřich Kumpošt, před čtyřiceti lety zemřel Ernst Wiesner

12.7.2011 3
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Ernst/Arnošt/ Wiesner, Krematorium, 1925–1930, Brno, Jihlavská 1.Foto: archiv Muzea města Brna)

Narodili se pouhý rok po sobě a oba studovali na akademii ve Vídni. Jindřich Kumpošt a Ernst Wiesner výrazně ovlivnili architektonickou tvář Brna. Letos v červenci uplyne dvojí výročí, u jehož příležitosti Deník Rovnost připomíná nejvýznamnější stavby těchto brněnských architektů.

„Jindřich Kumpošt studoval u profesora Leopolda Bauera, Ernst Wiesner u Friedricha Ohmanna. V Brně se usadili ihned po skončení první světové války a založili si privátní architektonické ateliéry. Po celá dvacátá léta Kumpošt ve své tvorbě ověřoval prakticky všechny aktuální architektonické proudy a k funkcionalismu se dopracoval až na počátku třicátých let,“ říká historik umění Jan Sedlák. Hovoří i o druhém z architektů. „Wiesner polemizoval v celé své tvorbě s funkcionalismem, takže jeho pojetí bývá označováno jako moderní tradicionalismus nebo archaická moderna, což ale neznamená nižší úroveň jeho realizací,“ dodává Sedlák.

Za nejvýznamnější Wiesnerovu stavbu v Brně Sedlák považuje krematorium. „Je to nadčasová stavba, která ani v budoucnu nepodlehne proměňujícím se stylovým kritériím. Jako člen ministerské komise pro zápis nemovitých kulturních památek do Ústředního seznamu usiluji o její prohlášení za národní kulturní památku. U Jindřicha Kumpošta bych vyzvedl jeho vlastní vilu v Barvičově ulici a kavárnu Savoy. Její provoz byl sice obnoven, ale po rekonstrukci, která neodpovídá zásadám památkové péče,“ uvedl Sedlák.

Prvenství si v Brně Ernst Wiesner vysloužil návrhem takzvané závěsné fasády nebo střešní zahrady. „Byly to dokonce dvě střešní zahrady. Jedna byla na budově Moravské zemské životní pojišťovny (dnes krajské státní zastupitelství v Mozartově ulici), druhá na sousední budově České banky Union (dnes Český rozhlas v Beethovenově ulici). Tyto zahrady vysoce oceňoval slavný architekt Le Corbusier při své návštěvě Brna na počátku roku 1925,“ uvedl Sedlák.

S architekturou Kumpošta a Wiesnera blíže seznamuje Muzeum města Brna, které má ve svých sbírkách zajímavé dokumenty o vývoji meziválečné architektury. S ohledem na rekonstrukci hradu Špilberk však muzeum výstavu zpřístupní až v roce 2013. „Stálou expozici rozšíříme a přidáme například modely staveb. Jindřicha Kumpošta připomenou nájemní domy pro „chudé“ nebo urbanistické plány. Po studiu na vídeňské akademii totiž pracoval jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem,“ říká vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný.

Na život a dílo obou mužů upozorňuje také spolek Obecní dům Brno, který se zabývá meziválečnou moderní architekturou na Moravě.
Architekt Ivan Wahla je spoluautorem monografie o Ernstu Wiesnerovi, kterou vydal právě Obecní dům Brno. „V roce 1939 Wiesner uprchl z Brna do Londýna, kde po válce pracoval jako architekt. V roce 1950 se přestěhoval do Liverpoolu, kde díky přátelství s tamějším arcibiskupem získal několik zakázek, mimo jiné i soubor škol svatého Mikuláše,“ říká Wahla a vzpomíná na cestu do Liverpoolu, na níž se chtěl o existenci staveb osobně přesvědčit.

„Budovy nikdo z českých odborníků neviděl, proto jsme se rozhodli najít je a nafotit. Krátce poté, co jsme je zařadili do katalogu, byly zbořeny,“ dodává Wahla. Ernsta Wiesnera považuje za „hvězdu“ mezi českými architekty. „Už jeho první zakázky byly velmi prestižní. Ovlivnil jej Adolf Loos, jeho puristické stavby nepostrádaly klasicizující vyváženost a monumentalitu. Ve své době patřily k nejlepším v Brně,“ dodává Wahla.

významné stavby v Brně

JINDŘICH KUMPOŠT (12. července 1891 – 14. července 1968)
nájemní domy v Nerudově ulici a na Vaňkově náměstí (1920–1921 a 1926), vlastní vila v Barvičově ulici (1922–1924), Okresní nemocenská pokladna, Nerudova ul. (1922–1924), kavárna Savoy, Jakubské náměstí (1929–1930)

ERNST WIESNER (21. ledna 1890 – 15. července 1971)
Moravská zemská životní pojišťovna v Mozartově ulici, budova České banky Union, Beethovenova ulice (1923–1925), krematorium, Jihlavská ulice (1925–1930), vila Alfréda Stiassného, Hroznová ulice (1927–1929), administrativní budova s byty a obchody Moravské banky, náměstí Svobody (spolupráce s Bohuslavem Fuchsem, 1928–1930)

Autor: Markéta Stulírová

12.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Na Brněnsku chybí dětští lékaři. Odrazují je e-recepty a pospíchají do důchodu

Ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.
AKTUALIZOVÁNO
1

Pro posluchače jsme jako hodinky, vypráví ředitel Českého rozhlasu Brno Ostrý

Debata politických rivalů táhne. Kapacitu sálu zaplnily rezervace

Brno - Téměř dvě stovky lidí plánují sledovat v úterý od pěti hodin odpoledne naživo debatu představitelů dvou znepřátelených brněnských politických hnutí Žít Brno a Slušní lidé. Zájemci už minulý týden rezervacemi naplnili kapacitu sálu Dělnického domu, kde se debata odehraje.

Pro milion pacientů otevřou před nemocnicí nové obchody. Bez smažených jídel

Brno – Italské panini, čerstvé saláty i ovocné džusy. Nabídku zboží v bohunické nemocnici od prosince rozšíří další prodejci před budovou nemocnice.

Hromadné nehody a dlouhé kolony. Řidiče potrápily namrzlé silnice

Jižní Morava - Drobné srážky, pomačkané plechy, ale i hromadné nehody komplikující hustou pondělní ranní dopravu. Auta se srazila v Brně v Hradecké ulici ve směru od města na Svitavy i ve směru do centra. U Černé Hory na Blanensku se srazila čtyři osobní a jedno nákladní auto. Policisté tak musí odklánět dopravu na Blansko, ve směru od Brna začíná objížďka už u Lipůvky. Řidiči tam proto musí počítat s dlouhými kolonami.

Otevře největší retro muzeum v republice. Sběratelem se stal při zařizování bytu

Brno - Přes deset tisíc předmětů z padesátých až osmdesátých let si lidé prohlédnou od dubna příštího roku v brněnském obchodním centru Futurum. Jedenatřicetiletý Radim Blaško tam chce otevřít jedno z největších retro muzeí tohoto druhu v České republice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT