„V roce 1986 získal cenu Grand Prix UNICEF a o sedm let později byl zapsán na čestné listině IBBY, mezinárodního sdružení pro dětskou literaturu. Obě tato ocenění patří k největším, které mohou výtvarníci ve světovém měřítku získat," říká kurátorka výstavy Jana Svobodová.

Výstava Karla Franty na Špilberku je snad jeho první ucelenou prezentací v Brně, je to tak?

Ano, máte pravdu. Ale to neznamená, že by Karel Franta své obrazy a kresby nevystavoval jinde. Své práce měl na samostatných i společných výstavách doma i v zahraničí, v Praze, Boloni, v Tokiu, ve Španělsku i v Mexiku. Výstava na Špilberku představuje především ilustrace přibližně z patnácti vybraných knih pro děti. Ty jsme doplnili několika obrazy, které dokumentují malířův zájem o hudbu a hudební nástroje.

Nápad výstavu uspořádat vzešel ze spolupráce z Galerií výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, kde Karel Franta před třemi lety vystavoval své knižní ilustrace. Nakolik to předurčilo pojetí brněnské expozice?

Výběr kreseb pro naši výstavu jsme s panem Frantou pojali tak, abychom vše neopakovali. A věřte, že bylo z čeho vybírat. A protože výstavu zahajujeme vždy v předvánočním, mikulášském čase, inspirovala nás nedávno vydaná kniha Karla Franty Kdyby čert na koze jezdil.

Karel Franta – Kam i čert může
(práce významného českého malíře a ilustrátora, součástí výstavy jsou hry a aktivity pro děti)
- Místo: druhé patro západního křídla brněnského hradu Špilberk
- Program pro školy: Nebojte se čerta ze Špilberku (program na objednání je určen pro první stupeň základní školy a pro mateřské školy, v lektorském programu provádí sérii úkolů lektoři v rolích pohádkových postav)
- Výstava je otevřena denně od 9.00 do 17.00 hodin, vstupné je 90 a snížené 50 korun. Děti od dvou do šesti let mají vstupenku za 10 korun.

Výstavu jste připravovali společně. S radostí?

Nastínila jsem panu Frantovi svoji představu a tento záměr jsme se snažili naplnit. A při tom nám pomáhala paní Frantová, která obětavě otevírala další a další zásuvky se složkami kreseb. Byla to velice pěkná práce a myslím, že přináší radost i Karlu Frantovi, zvláště nyní, kdy už můžeme sledovat u dětí velký zájem. To je pro každého autora největší odměna.

Čím jsou čerti v pojetí Karla Franty specifičtí, humorní ale třeba i strašidelní?

Humorní, milí, to ano, ale strašidelní? To ne. Jeho čerti jsou z českého pohádkového království, kde i Belzebub či Lucifer jsou podáni přívětivě, s laskavým humorem, se všemi slabostmi, takže se jich opravdu nemusí děti bát.

A co další pohádkové postavy?

Karel Franta má rád pohádky, pohádkové příběhy a nejrůznější pověsti, sám se s chutí a radostí „ponořuje" do světa vodníků, strašidel, skřítků, bezhlavých rytířů a rozverných čertů, které kreslí s radostí, s nadhledem a neuvěřitelnou fantazií.

Franta při malování používá specifických výtvarných technik, které diváka uhranou svou zvláštní strukturou a bohatostí. Jaké konkrétně to jsou?

Kombinuje několik malířských technik. Používá pastelky, akvarel, pastel, kvaš i temperu. Barevné vrstvy postupně na některých místech na sebe nanáší, jiné odkrývá, až výsledek přesně odpovídá zamýšlenému výrazu. Je to postup složitý, náročný i zdlouhavý. A tyto postupy uplatňuje i v malbě, kde důležitou roli hraje také struktura povrchu.

Výtvarná tvorba Karla Franty je velmi různorodá. Představte, prosím, alespoň stručně jeho nejvýznamnější tvůrčí oblasti?

Ještě za působení v Melantrichu se po vyučení litografem a studiu na Státní grafické škole dále zapsal na Akademii, kde se věnoval malbě u profesorů Vladimíra Sychry a Miloslava Holého. Vzpomínám to proto, že se Karel Franta vedle kresby věnuje i malbě. A jedno z prvních a dodnes stěžejních témat je hudba, hudební nástroje a vše, co s hudbou souvisí.

Na jeho obrazech hudební nástroje „ožívají", proměňují se v živé bytosti.

Jejich podoba není deformovaná, ale naopak plná obraznosti a humorné nadsázky. Dalším velkým tematickým okruhem je svět zvířat. Za nejvýznamnější považuji ilustrace k Ezopovým a La Fontainovým bajkám, které vytvořil Franta pro francouzskou verzi a za něž získal v roce 1982 v Paříži cenu za nejlepší knihu roku. Jak obrazy s hudebními motivy, tak ilustrace k bajkám na výstavě nechybí.

Jak už jste zmínila, Karel Franta má v dětské knižní ilustraci nezastupitelné místo. Stejně nezastupitelné, jako například Adolf Born, Jiří Trnka či Alois Mikulka?

S Jiřím Trnkou se na počátku své umělecké dráhy setkal Karel Franta v redakci Melantrichu. A nejenom s ním, potkával se zde i na příklad s Františkem Tichým nebo Cyrilem Boudou. U všech těchto umělců se setkal se zodpovědným a profesionálním přístupem ke každé zadané práci, tak jak to vidíme i u Adolfa Borna či Aloise Mikulky. A navíc – Jiří Trnka a také Alois Mikulka si ilustrují vlastní texty, stejně jako Karel Franta.

Co vás při přípravě výstavy překvapilo?

Překvapily či spíše zaskočily mě aršíky známek a k nim tak zvané obálky prvního dne, které Karel Franta vytvořil v devadesátých letech. Bylo jich několik a byly velice známé, ať už s námětem barevného ko-houta k Velikonocům nebo s kapříkem, betlémem či třemi králi k Vánocům. Tuto tvorbu měl Karel Franta velice rád a je škoda, že dnes už hodně korespondence nahradily emaily. Proto jsme několik ukázek také pro výstavu vybrali.

Jaké poselství výstavu provází? Ať už směrem k dětem či dospělým.

Kdo má čisté svědomí, čertů pana Franty se bát nemusí.