V České republice jste teprvé podruhé. Proč jste si pro svou druhou návštěvu vybral Brno a Ples v opeře?

Protože jsem zatím nikdy na žádném plesu nebyl jeho zvláštním hostem. Navíc jsem nikdy nebyl ani v Brně a vždycky je vzrušující objevovat něco nového. To je ten hlavní důvod.

Máte rád tanec a plesy?

Plesy rád mám, ale radši je sleduju, než abych na nich tancoval. Myslím, že jsou to zajímavé akce. Panuje na nich slavnostní atmosféra a všichni jsou tam krásně oblečení. Zvlášť v dnešním světě jsou podobné akce důležité, protože připomínají minulost. Je to takový návrat v čase. Když dneska mladí řeknou, že jdou na bál, myslí tím, že jdou někam do klubu. Je pěkné, že tohle je něco odlišného.

A chodíte na plesy?

Ne, tohle bylo poprvé.

V tom případě jste na tom podobně jako Anthony Delon, který byl na Plesu v opeře loni a také tehdy říkal, že je to jeho první bál.

A to je přesně to, co myslím. Plesy nejsou něco, co by bylo v současném světě běžné. Třeba v Paříži se pravidelně koná tradiční Ples debutantů. Je to velká událost, na kterou létají lidé z celého světa. Stejně jako tenhle ples je jen jednou za rok. Tedy jak říkám, jsou to akce, které člověk nemůže navštěvovat moc často, a proto je zajímavé se na ně podívat.

Jste známý také jako milovník vína, dokonce jste vlastnil vinařství. Znáte nějaká jihomoravská vína?

Musím říct, že o moravských vínech jsem už hodně slyšel a vím, že se tady dělají výborná. A když jsem v nějaké zemi, kde víno vyrábějí, snažím se vždy ochutnat, objevovat. Jinak to ani moc nejde. Problém je totiž v tom, že třeba v Paříži nebo v Londýně moravská vína běžně nenajdete. Bohužel, protože si myslím, že mají velkou budoucnost. Věřím, že stejně jako byl před mnoha lety boom třeba argentinských a chilských vín, může brzy přijít i podobný průlom moravského vína. Víte, byl jsem třeba v Bulharsku a musím říct, že tam mají opravdu výborná vína. Jenže jinde o nich lidé nevědí. A stejné je to s moravskými víny.

A při téhle návštěvě Brna už jste nějaké moravské víno ochutnal?

Ne, bohužel ne. Mám totiž zásadu, že když pracuji, tak nepiju alkohol. A protože momentálně natáčím nový film, tak ani v Brně nepiji.

A jaký film natáčíte?

Je to akční film podle počítačové hry. Natáčíme v Thajsku a v Los Angeles, takže v úterý se zase musím vrátit do Thajska. Pak poletím do Los Angeles a snímek dotočíme.

Jednou už jste film podle počítačové hry natočil. Máte rád tenhle žánr?

Ano, občas je to zábava. Je fajn jednou za čas natočit zábavný film a nedělat jen vážná témata. Je to typický snímek, ve kterém můžete uniknout z reality. Jde totiž o fantasy, kompletně ve vymyšleném světě. Čas od času něco takového rád točím.

Je nový film nějak podobný Mortal Kombatu, ve kterém jste hrál a který je také podle počítačové hry?

Ne, ani bych neřekl, i když jsou oba podle počítačové hry. Tenhle se jmenuje Tekken a je asi pravda, že je z generace her jako byly Mortal Kombat nebo Streetfighter. Všechny jsou tak svým způsobem propojené, jsou ze stejné doby, ale každý má jiné pozadí a jiný příběh. Jsou to ale stejné typy filmů.

Tématem plesu bylo alžbětinské období a William Shakespeare. Jaký je váš vztah k Shakespearovi a jeho dílu?

Víte, je těžké nemít ho rád. Byl to neuvěřitelný spisovatel. Měl úžasnou představivost. A navíc uměl vyvážit drama a komedii, což je hodně výjimečné. Ve Francii třeba máme Jeana Racina, který je braný jako hlavní dramatik té éry a na druhé straně Moliéra, který psal výborné komedie. Jenže Moliére neuměl stejně dobře napsat drama, podobně jako Racine zase nezvládal takové komedie. Shakespeare uměl oboje. Má výborné zábavné hry a stejně tak velmi náročné věci. Byl to pravděpodobně jeden z nejkomplexnějších autorů, který kdy existoval.

A také do vážných her dokázal vkomponovat vtipné pasáže…

Ano, přesně tak. A to je potřeba i ve filmech. Jsou tam nutné komické části, které vše trochu odlehčí. Neznám mnoho lidí, kteří zvládají psát a přitom kombinovat drama a komedii. V současnosti je to třeba americký režisér James L. Brooks, který i do vážných filmů dokáže výborně vkomponovat zábavné momenty.