Právě tak totiž působila skladba publika, které zaplnilo malou halu Vodova. Nejsilnějšími tahouny večera byli kromě Langerové (bas)kytarista Martin Ledvina a čtrnáctiletý nevidomý talent Radim Vojtek.

Večer zahajuje pražská kytarovka Roe­Deer, po které následuje úderem osmé třiadvacetiletá norská hvězdička Nathalie Nordnes. Nálepka „norská Norah Jones“ jí moc nepadne, víc by jí slušela „norská Enya“ nebo „zkrotlá Dolores O’Riordan“ (zpěvačka Cranberries). Reakce publika jsou vlažné a někdy i buranské. „Jeď domů,“ pokřikuje na pianistku a zpěvačku jeden ze zarytých fanoušků Langerové.

Ta se na pódiu vybaveném LED obrazovkou objevuje těsně před tři čtvrtě na devět. Na sobě šortky, červené triko s černou kravatou, hlavu jí zdobí afro copánky. Její koncert začal zahajovací písní alba Dotyk Malá mořská víla.

„Ahoj Brno,“ zdraví natěšená a energií sršíčí dvacetiletá zpěvačka. A Brno nadšeně odpovídá.
Hned před druhou skladbou zrazuje technika a píseň Spousta andělů doopravdy začíná až na čtvrtý pokus. „To, čeho se bojíte nejvíc, se stane,“ neztrácí nadhled Langerová.

Na hodinu a čtvrt trvajícím vystoupení se najde čas i na sólo houslistky Anny Mlinarikové za doprovodu klávesisty Jakuba Zitka. Vypalovačky se střídají s pomalejšími písněmi a publikum vypadá spokojeně.
Nejsilnějším momentem koncertu se stalo vystoupení Radima Vojtka v Písni pro světlušku. Po jeho prvních odzpívaných taktech celá hala Vodova řve nadšením.

Vysoké napětí začíná netradičně britský bubeník Jon Bennett společným beatboxem s Ledvinou. Koncert nemůže skončit ničím jiným než Vodou živou. Jediným přídavkem je Němá.

Největším úspěchem týmu kolem Langerové je „zlanaření“ Martina Ledviny. Muzikant, který prošel kapelou Druhá tráva a podílel se na veleúspěšné desce Lenky Dusilové Mezi světy, dodává kapele tvořené vesměs sotva odrostlými teenagery tolik potřebný řemeslnný fortel.