VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letohrádek Mitrovských: místo kultury

Brno - Brno bude mít nové kulturní centrum. Do letohrádku Mitrovských se navrátí výstavy, koncerty, autorská čtení, ale i svatby.

8.2.2008
SDÍLEJ:

Letohrádek Mitrovských.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Antonín Mitrovský se zasadil o postavení brněnských Denisových sadů a v osmdesátých letech osmnáctého století si na Starém Brně nechal vystavět elegantní pozdně barokní letohrádek ve stylu Ludvíka XVI. Stavba od té doby sloužila k mnoha účelům, byla však i zavřená. Od prosince minulého roku ji má v pronájmu od města Brna Petr Lukas, který chce do letohrádku navrátit kulturního ducha. Své plány zahájil výstavou Vánoce v letohrádku.

„Autorství ani doba vzniku letohrádku nejsou jednoznačně prokázané. Budova zdobila velkou zahradu hrabat Mitrovských. Její součástí byly i skleníky na ananasy a pomeranče,“ uvedla historička Milena Flodrová.

Herna a kasino
„Hned po dokončení stavby začal letohrádek sloužit Mitrovským jako tak zvané zahradní kasino. Využíval se zejména v letních měsících pro různé společenské aktivity. Jeden salonek byl soukromý pana hraběte, z druhého salonku byla herna. Zde se soutěžilo ve stolních a jiných hrách. V prostředním největším a nejkrásnějším sále se pořádaly plesy, hostiny a taneční zábavy. Na počest bitvy u Slavkova se zde v prosinci roku 1805 uspořádala slavnost, které se zúčastnil sám Napoleon,“ upřesnil Lukas.

Vznikla i mylná domněnka, že Napoleon v letohrádku přespal. „V místnostech zahradního pavilonu tehdy nebyla kamna. Vzhledem k tomu, že Napoleon Brno navštívil v prosinci, v letohrádku by zmrznul. Je doloženo, že nocoval v Místodržitelském paláci,“ vysvětlila Flodrová.

Po smrti Antonína Mitrovského už šlechtický rod o letohrádek zájem neměl. Vystřídalo se zde několik majitelů a od toho posledního letohrádek zakoupilo město Brno. Už za posledního majitele zde byla česko-německá školka. Letohrádek měl původně jen tři místnosti. V osmdesátých letech minulého století probourali do podzemních prostor schodiště a letohrádek tak rozšířili o další místnost. Když se vybudoval suterénní sál, uvažovalo se o knihovně. Vlhké prostředí by však knihám nevyhovovalo, tak se od plánu upustilo,“ popisuje Lukas následnou historii letohrádku.

Období výstav
Muzeum města Brna získalo letohrádek v roce 1988. „Hrad Špilberk se v té době rekonstruoval, do letohrádku jsme tak mohli přesunout část expozice. Po Špilberku a Měnínské bráně to byl třetí objekt, který Muzeu připadl. Zasloužil se o to tehdejší ředitel Muzea Dušan Uhlíř,“ vysvětlila Dana Olivová z Muzea města Brna.

Po úspěšné rekonstrukci výstavních prostor hradu Špilberk se Muzeum začalo soustředit na výstavy v těchto místech. „Problém letohrádku byl také v tom, že měl nešťastnou polohu mezi zastávkami, ale možná i ve výběru výstav a jejich propagaci. Také změna společenských poměrů po listopadové revoluci se odrazila v návštěvnosti. Výstavy historické si našly své návštěvníky, u výstav uměleckých to bylo horší,“ zhodnotila poslední úspěšnou fázi letohrádku historička Miroslava Menšíková.

Kunsthistorik Petr Lukas má letohrádek v pronájmu. O svých plánech říká: Vedle výstav chceme pořádat i svatby

Od prvního prosince minulého roku se o bývalé zahradní kasino začal starat Petr Lukas. Brněnskému Deníku Rovnost sdělil něco o minulosti umělecké stavby a o svých záměrech.

Kdy proběhla poslední rekonstrukce památky?
Zhruba před osmi lety chtěl magistrát památku nabídnout k užívání Výstavišti, to však zájem neprojevilo, a tak přistoupil k rekonstrukci střechy, krovu, venkovního pláště a fasád.

Nemáte strach, že z důvodu polohy dál od centra, bude do letohrádku chodit méně lidí?
Podle mě je to předsudek. Důležitá je propagace a umět lidi navyknout na pravidelné cykly výstav. V době internetu to dle mého názoru není problém.

Jakým způsobem jste oslavil znovuotevření pozdně barokní památky?
Zahájili jsme výstavou Vánoce v letohrádku. Porovnávali jsme, jak se slavily Vánoce u šlechticů, tedy u Mitrovských, a jak u chudých obyvatel. Měli jsme zde i soudobou floristiku. Bylo zde několik vánočních stromků a různých dekorací. Přišlo takřka sedm set lidí.

Na co se mohou v budoucnu návštěvníci těšit?
Od dvaadvacátého března začne jarní velikonoční výstava, která bude částečně historická, částečně etnografická. Bude na ní i přehled kraslic. Výstava bude opět doplněná jarním pohledem floristy a potrvá devět dní. Další výstavu připravujeme s Archivem města Brna, bude o historii brněnského a jihomoravského textilního průmyslu, zejména v 19. století. Od května pak plánujeme výstavu historických pohlednic Brna.

Budou v letohrádku probíhat i jiné kulturní akce než výstavy?
Každá výstava bude mít doprovodný program jako besedy a přednášky. Do programu chceme zařadit i komorní koncerty a menší divadelní představení a autorská čtení. Kromě kulturní náplně budeme letohrádek využívat pro společenské účely. Například pro svatební obřady a hostiny, školení, semináře, workshopy a letní školy.

Autor: Martina Harthová

8.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

K neobvyklému vozidlu v kolejišti museli vyjíždět krátce před půlnocí v noci na pondělí brněnští hasiči. V Žabovřeské ulici pomáhali řidiči, který po nehodě skončil i s autem na tramvajové trati.
AKTUALIZOVÁNO
4

S autem skončil v tramvajovém kolejišti. Řídil pravděpodobně pod vlivem drog

Deník - Naši prvňáci

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Brně-Žebětíně, Rajhradu, Měníně a Ivančicích

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Socha prezidenta Masaryka opět "promluvila". Padnu, stálo na háčkované dečce

Brno – Socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí promluvila. Alespoň prostřednictvím háčkované dečky, která se na ni v pondělí dopoledne objevila. Nesla slovo Padnu.

Poslanec TOP 09 Válek: ODS má dobré lidi. Předseda Fiala je můj bývalý rektor

Brno - Při minulých volbách neuspěl, tentokrát se jako jediný z jihomoravské TOP 09 do poslanecké sněmovny probojoval. Po celou sobotu ve štábu své strany sledoval přetahovanou ODS a SPD o druhé místo ve volbách. „Úspěch občanských demokratů mě příjemně překvapil. Strana má hodně dobrých lidí, například Petr Fiala je můj bývalý rektor,“ zhodnotil možnou spolupráci se stranou Válek.

Z výsledků voleb jde vidět i boj o hodnoty, míní lídr ODS Petr Fiala

Praha /ROZHOVOR/ – Občanští demokraté si v parlamentních volbách vybojovali druhé místo. „Nárůst hlasů je pro nás závazkem,“ uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT