Lidopop vyráží na drsný melodický výlet

Brněnské rockové uskupení Lidopop vydalo nové album s lakonickým názvem Nazdar hodiny. Desku ve středu hudebníci pokřtí v brněnském klubu Metro Music Bar, kam jako hosté zavítají zpěvák a hráč na klávesové nástroje Roman Dragoun a bubeník Jan Seidl.

Deska obsahuje dvanáct skladeb pocházejících z vlastní autorské dílny. Od první skladby je zřejmé, že posluchače čeká výrazný energetický nápřah a drsnější melodický výlet. Třebaže harmonická struktura skladeb není nějak zvlášť rafinovaná, přesto jsou melodické linky velmi čitelné a mají přímý tah na branku. Lidopop vykazuje tvořivou souhru a muzikantský přístup, který názorově celé trio výrazně stmeluje. Jejich hudba se nezmítá v nějakých intelektuálních ponorech osobnostních vizí, ale reflektuje sžíravý lehce ironický pohled generační výpovědi na život kolem nás.

Hudební složka kapely je slušně proaranžovaná, přesto zde nejsou nápadné progresivní tendence. Dravostí zaujme vstupní píseň Adrenalin, rozpoutanou bezprostředností syntéza rocku a reggae Kosmonaut, zajímavá je i skladba Plán nebo akustická miniatura S tvojí ženou, vedle dalších nejmenovaných. Přimlouval bych se, aby napříště Lidopop místy posílil na instrumentální barevnosti svého soundu a přizval ke spolupráci další nástroje saxofon, občas klávesy a zdá se mi, že by některé rytmické struktury osvěžily zajímavým způsobem i percussion. Už jenom proto, že kytarových trií existuje mnoho a odlišnost pojetí by tu a tam jejich hudbě prospěla. Mikoškovy kytarové begleity mají švih a razanci, ale jsou vystaveny nadbytečnému melodickému tlaku bez další instrumentální podpory.

Skupina vznikla už na jaře 2007 a čtvrtým rokem působí v nezměněné sestavě. Když se rozpadla lehce experimentální rocková skupina Ultrazvuk, tak zpívající baskytarista Martin „Kudla“ Kudlička a bubeník Luboš „Lubinho“ Rašovský oslovili kytaristu Libora „Mikeše“ Mikošku a vzniklo nové hudební sdružení, jehož název byl odvozen od ševcovského lepidla. Členové kapely věkově mírně přesahují čtyřicítku, což v rámci historických konotací znamená, že vyrůstali na hudbě osmdesátých let, jejíž některé prvky se promítají do jejich stylu. Z dané muzikantské prezentace a interpretace lze vycítit inspirace od skupin Police, U2 a Cure, v nichž se snoubí punk, nová vlna, reggae, pop, ale i částečný nástin amerického grunge legendární Nirvany.

Kytarista Libor „Mikeš“ Mikoška, s nejdelší hudební praxí, působil před mnoha lety v brněnských kultovních kapelách Helmutova stříkačka a Narvan a vysloužil si v hudebních kruzích přezdívku „nejrychlejší pravá ruka v Brně“, srovnáván s kytaristou U2 The Edgem nebo Adrianem Belewem. Volně spolupracoval i s hudebníky ze skupiny Buty a rovněž v nahrávacím studiu jako hudební režisér. Naproti tomu Martin „Kudla“ Kudlička je znám jako populární a uznávaný moderátor, v současnosti na Rádiu Beat.

Lidopop je stálicí na klubové scéně, ale i důstojný brněnský vyslanec pro letní open air festivaly napříč českou kotlinou. Inteligentní zábava, při které sice slza neukápne, ale tu a tam přinutí k zamyšlení o světě, ve kterém žijeme.

PETR GRATIAS (autor je hudební publicista)