Válka, příroda, milenci, lidské osudy, dojmy z cest i dramatické střety. Tyto náměty se v obrazech Miroslava Netíka opakují a prolínají, aby znovu vystoupily na povrch v novém – dosud nevyobrazeném pojetí.

Malíř a ilustrátor Miroslav Netík, který v neděli oslavil devadesáté narozeniny, stále maluje a u příležitosti svého jubilea představuje v brněnské Galerii Ars ukázku ze své tvorby – vybral sedmatřicet obrazů, které návštěvníkům výstavy Boje a sny napoví, co je mu hnací silou v jeho výtvarném hledání.

„Jedná se o výstavu retrospektivní. Jsou zde obrazy z šedesátých let a mladší. Počátky Netíkovy tvorby ovlivnila Skupina 42, jejíž ideové východisko Svět, ve kterém žijeme provází Netíkovy celoživotní cykly Proti válce, Válka a nervy, V noci po náletu, Boje a sny nebo Cesty,“ přibližuje malířovu tvorbu historička umění Nina Dvořáková. Upozorňuje například na vystavený obraz Zánik z roku 1966, který lze v galerii obdivovat (pro velký rozměr plátna) teprve podruhé.

„V druhé polovině šedesátých let Netíka ovlivnila cesta do Uzbekistánu. Touto zemí byl ohromen. Silně na něj zapůsobila nejen města, ale především krutost tehdejší sovětské Střední Asie. Byl to mezník v jeho výtvarném stylu, obrazy začínají mít novou skladbu a barevnost. K zážitkům ze středoasijské cesty se Netík stále vracel,“ dodává Dvořáková.

Vedle figurálních námětů a motivů z cest Netíka inspiruje také příroda. Její povaze se autor snažil přiblížit hlavně v letech osmdesátých. V první polovině devadesátých let vytváří obrazy jako Můra, Skelet, Ryba nebo Květ. „Po cestě do Japonska získává jeho zaujetí přírodou nové podněty a vyniká kaligrafická složka malby. V Brně Miroslava Netíka oslovil galerista Kenji Hirasawa, který do Japonska postupně odeslal desítky pláten. Roku 1985 se dokonce podařilo uspořádat v Tokiu, Jokohamě a Nigatě samostatné výstavy,“ říká Dvořáková.

Zásadní význam má pro Netíka válka a destrukce. Toto téma na výstavě zastupuje například obraz Bitevní pole, k němuž vzniklo mnoho variací. „Syté barevné plochy jsou v jakémsi kříži, což přispívá k vyznění závažného obsahu díla,“ dodává Dvořáková.

Stejně jako války a boje malíře ovlivňují i sny, k čemuž odkazuje název výstavy. „Skryté vjemy mi otvírají svět plný dobrodružství. Sny jsou tak paradoxně hnací silou v každém lidském konání, tedy i v mém hledání,“ říká Netík a přiznává, že často dlouho zvažuje, jak absurdní obsah snů v obraze vyjádřit. „Po dokončení jsem většinou nespokojen. Sen byl silnější,“ dodává Netík.

O Netíkově nadání nacházet výjimečné tvary a barevnosti ve všedních věcech byl přesvědčen výtvarný historik a kritik Igor Zhoř. „Netík miluje především nevšední, je to dobrodruh zraku. Tak jako jiní slézají strmé skály nebo usedají do rychlých automobilů, on velké vzrušení nalézá v objevech vlastních očí,“ uvádí Zhoř v knize Miroslav Netík. Ta vyšla před šesti lety v Edici Osobnosti. Spolu s autorkou Ninou Dvořákovou na publikaci spolupracovali Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Jaroslav Malina a další osobnosti.

Boje a sny

Výstava: Boje a sny (retrospektiva k 90. výročí Miroslava Netíka)
Místo: Galerie Ars, Veselá 39, Brno. Otevřeno: úterý až pátek 12.00 až 18.00 hodin, neděle 13.00 až 17.00 hodin. Výstava potrvá do 1. října 2010.