VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Matky, dcery, nevěsty, stařeny i žebračky

Brno - Výstava Milady Marešové v Moravské galerii v Brně představuje desítky maleb i kreseb polozapomenuté autorky.

14.3.2008
SDÍLEJ:

Obraz Milady Marešové z roku 1927 s názvem Plovárna.Foto: repro Moravská galerie

Malířka nové věcnosti, Hynaisova a Kupkova žačka, emancipistka a levicová intelektuálka. Tím vším byla Milada Marešová, jejíž výstavu včera zahájila Moravská galerie v Brně.

Především ale byla jednou z prvních žen umělkyň, které mohly studovat malbu na pražské Akademii výtvarného umění, bravurní kreslířka a ilustrátorka. Marešovou fascinovalo město a lidé, hlavně ženy. Výstava je průřezem všech žánrů její tvorby, rokem 1920 počínaje a polovinou osmdesátých let konče.

Z Paříže do Číny

Milada Marešová studovala od roku 1919 na pražské AVU. Po jejím absolvování pobývala v Paříži na stáži u Františka Kupky. Milovala mísení různých kultur v pařížských barech a na tržištích, fascinovaly ji kavárny. Kurátorka výstavy a znalkyně díla Milady Marešové Martina Pachmanová ji dokonce označila za voyerku v davu, která pozoruje a skicuje všední život města na Seině.

Kromě Paříže Marešová navštěvovala také Berlín nebo Londýn, byla dokonce až v Číně, která ji svojí exotičností inspirovala hlavně v šedesátých letech. „Dílo Milady Marešové je hlavně odrazem ženské otázky. V jejích obrazech matek, dcer, nevěst, osamělých dívek či žebraček se zrcadlily sociální problémy. Ženy měly v moderní době navzdory sílící podpoře ženského hnutí nelehkou úlohu,“ vysvětlila Pachmanová.

Nejintenzivněji se portrétům žen Marešová věnovala ve dvacátých a třicátých letech. Za protektorátu byla kvůli publikování v ilegálním časopise V boj tři roky vězněna v ženské káznici. O nedělích tam však mohla kreslit. Vznikly kresby, které později vyšly i knižně jako Waldheimská idyla.

Bez kompromisů

Po válce Marešová přestala malovat a věnovala se hlavně knižním ilustracím. K malbě se vrátila teprve až na konci šedesátých let pod vlivem svých zážitků z cesty po Číně. Přestože po válce vstoupila do komunistické strany, brzy vystřízlivěla. „Myslím, že jeden z důvodů, proč Marešová přestala po válce malovat, byl fakt, že nechtěla dělat kompromisy. V její pozůstalosti jsem objevila asi tři obrazy poplatné sociálnímu realismu, dál už tak ale malovat nechtěla,“ přiblížila pohnutky malířky Pachmanová. Ze strany vystoupila Milada Marešová na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1969.

V Brně Marešová vystavovala už v roce 1985, dva roky před svojí smrtí. Výstava v Pražákově paláci Moravské galerie je ale prvním souborným představením jejího díla v komplexních souvislostech.

Autor: Klára Kubíčková

14.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak vybavit malý dětský pokoj?

Přes deset tisíc předmětů z padesátých až osmdesátých let si lidé prohlédnou od dubna příštího roku v brněnském obchodním centru Futurum. Jedenatřicetiletý Radim Blaško tam chce otevřít jedno z největších retro muzeí tohoto druhu v České republice.
6

Otevře největší retro muzeum v republice. Sběratelem se stal při zařizování bytu

Další omezení. Výměna parovodů, opravy kanalizace zkomplikují dopravu po Kolišti

Brno – Po ukončení prací v brněnské Křenové ulici si řidiči aut oddechli. Ale jen na chvíli. Od pondělí navážou dělníci výměnou parovodů za horkovody v Kolišti.

Po ulici chodil s větví a tvrdil, že je na Slovensku. Muž skončil na psychiatrii

Brno – Starší muž, který se procházel po Sokolově ulici v Brně s větví v ruce, upoutal v sobotu odpoledne pozornost strážníků. Když k němu přišli, tvrdil jim zmatený muž, že je na Slovensku.

AKTUALIZOVÁNO

Čelní srážka dvou aut si vyžádala pět zraněných a zablokovala silnici I/43

Černá Hora – Zvýšit opatrnost by měli řidiči, kteří aktuálně projíždějí okolo Černé Hory. Na silnici I/43 se po nedělní půl čtvrté odpoledne srazila dvě osobní auta a tvoří překážku v provozu.

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT