Malířka nové věcnosti, Hynaisova a Kupkova žačka, emancipistka a levicová intelektuálka. Tím vším byla Milada Marešová, jejíž výstavu včera zahájila Moravská galerie v Brně.

Především ale byla jednou z prvních žen umělkyň, které mohly studovat malbu na pražské Akademii výtvarného umění, bravurní kreslířka a ilustrátorka. Marešovou fascinovalo město a lidé, hlavně ženy. Výstava je průřezem všech žánrů její tvorby, rokem 1920 počínaje a polovinou osmdesátých let konče.

Z Paříže do Číny

Milada Marešová studovala od roku 1919 na pražské AVU. Po jejím absolvování pobývala v Paříži na stáži u Františka Kupky. Milovala mísení různých kultur v pařížských barech a na tržištích, fascinovaly ji kavárny. Kurátorka výstavy a znalkyně díla Milady Marešové Martina Pachmanová ji dokonce označila za voyerku v davu, která pozoruje a skicuje všední život města na Seině.

Kromě Paříže Marešová navštěvovala také Berlín nebo Londýn, byla dokonce až v Číně, která ji svojí exotičností inspirovala hlavně v šedesátých letech. „Dílo Milady Marešové je hlavně odrazem ženské otázky. V jejích obrazech matek, dcer, nevěst, osamělých dívek či žebraček se zrcadlily sociální problémy. Ženy měly v moderní době navzdory sílící podpoře ženského hnutí nelehkou úlohu,“ vysvětlila Pachmanová.

Nejintenzivněji se portrétům žen Marešová věnovala ve dvacátých a třicátých letech. Za protektorátu byla kvůli publikování v ilegálním časopise V boj tři roky vězněna v ženské káznici. O nedělích tam však mohla kreslit. Vznikly kresby, které později vyšly i knižně jako Waldheimská idyla.

Bez kompromisů

Po válce Marešová přestala malovat a věnovala se hlavně knižním ilustracím. K malbě se vrátila teprve až na konci šedesátých let pod vlivem svých zážitků z cesty po Číně. Přestože po válce vstoupila do komunistické strany, brzy vystřízlivěla. „Myslím, že jeden z důvodů, proč Marešová přestala po válce malovat, byl fakt, že nechtěla dělat kompromisy. V její pozůstalosti jsem objevila asi tři obrazy poplatné sociálnímu realismu, dál už tak ale malovat nechtěla,“ přiblížila pohnutky malířky Pachmanová. Ze strany vystoupila Milada Marešová na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1969.

V Brně Marešová vystavovala už v roce 1985, dva roky před svojí smrtí. Výstava v Pražákově paláci Moravské galerie je ale prvním souborným představením jejího díla v komplexních souvislostech.