Nejznámější drama Tennessee Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše, podrobně vykreslující psychologii několika lidí toužících po majetku, moci a sexu, nastudoval pro Městské divadlo Brno režisér Zdeněk Černín. V překladu Milana Lukeše a za doprovodu bluesových skladeb Toma Waitse se diváci inscenace v premiéře dočkají v sobotu v půl osmé večer.

„Za padesát let od své newyorské premiéry vyvolala Kočka nejen bouřlivý divácký ohlas, ale i spoustu pokusů vyložit její pravý smysl,“ říká dramaturg a spolupracovník režiséra Černína Viktor Kudělka. Úspěch Williamsova díla mimo jiné podpořila i častá filmová zpracování, z nichž nejznámější je snad právě to, kde Bricka ztvárnil Paul Newman a Maggie Liz Taylorová.

Minimalisticky

„Ani jedna z postav ve hře Kočka na rozpálené plechové střeše není zcela záporná ani kladná. Příběh je jakousi hlubokou sondou do lidské mysli a duše. Využili jsme minimalistické scény a minimum rekvizit a divadelních efektů,“ uvedl režisér Zdeněk Černín a vysvětlil, že se chce oprostit od zbytečných věcí na scéně, aby ničím nerušil diváky ve vnímání problémů postav.

Nad touto hrou se zamýšlel i Arthur Miller, Williamsův mladší současník. „Otázka, kterou Williamsova hra klade, totiž otázka, má-­li společnost právo trvat na svém přežívání, jestliže je tato společnost špatná, je otázkou vznešených tragédií. A ti, kteří světu tuto otázku položili, znají velmi dobře metlu jeho odplaty.“

Hluboko do duše

V příběhu inscenace, který je zasazen do éry tehdejší bohaté americké společnosti, se prolnou motivy přátelství, zrady, rodinných vztahů i homosexuality. „Na postavu Bricka padne podezření, že je homosexuál. Dříve bylo toto téma považováno za kontroverzní, dnes už je to jiné. Při nastudování jsem se soustředil na vztahy a přátelství mezi lidmi. Williams měl totiž výjimečnou schopnost psát o nejintimnějších chvilkách života a přitom si udržet odstup a proniknout hluboko do duše postav,“ dodává Černín.

Nad svým dílem se zamýšlí i autor Williams, který ve svých pamětech píše: „Mám pocit, že jsem v Kočce přesáhl sebe sama, zejména v druhém aktu, a dospěl v postavě Otce k syrové výmluvnosti, jaké jsem v žádném jiném dramatickém charakteru nedosáhl.“ Hra Kočka na rozpálené plechové střeše potrvá hodinu a tři čtvrtě, o přestávce pro diváky ještě inscenátoři jednají. Nechtějí narušit jednotu místa a času.

V roli živelné Margarety se představí Hana Briešťanská, která do Brna přišla z Horáckého divadla v Jihlavě, sympatickou postavu Bricka ztvární Lukáš Hejlík, Mae si zahraje Pavla Vitázková, Matku Jana Gazdíková a Otce Zdeněk Junák. Dramaturgem inscenace je Jan Šotkovský, scénu vytvořil Jan Dušek.