V areálu jsou dvě pódia, kde se vždy po hodině střídají umělci. Lidé se pohupují do rytmů známých písniček a se zpěváky si prozpěvují refrény. „Je to válka, zabij klíště, je to válka, žádný klíště,“ zpívají si s Janem Haubertem ze skupiny Visací zámek tisíce lidí.

Atmosféru při koncertu si užívá i Martin Dufek, „Visací zámek je nejlepší,“ má jasno.

V krátké pauze mezi koncerty se lidé rozutíkají mezi stánky s alkoholem, klobásami, hamburgery či zeleninovými talíři. „Je tu hodně různých stánků a veliký výběr. Nebývá to na podobných akcích zvykem a je to sympatické,“ upozorňuje návštěvnice Kristýna Mikešová.

Fronty značně řídnou, když na pódium vchází členové skupiny Jelen. Lidé se mačkají před pódiem, aby co nejlépe viděli. Slyší však i jednu novinku. „Takhle písnička ještě nebyla na žádné desce. Nechceme nikoho k ničemu nabádat, hlavně děti. Ale refrén písničky zní: Je lepší se opít a jít spát, což se nám často osvědčilo,“ říká zpěvák Jindra Polák. Lidé se refrén rychle učí a zpívají si ho s kapelou.

Návštěvníci v areálu sedí i na dekách a přenosných židlích. Kolem nich se však hromadí plastové kelímky od piva i jiného alkoholu. „Pomohlo by, kdyby tu měli vratné kelímky. Ty mi tu chybí,“ stěžuje si Petra Zelená.

Jako poslední kapela přichází zahrát v jedenáct hodin večer Divokej Bill. Hlavně kvůli nim je na festivalu David Šebeček. „Navštívil jsem Hrady poprvé a užívám si atmosféru. Líbil se mi koncert Jelena, ale přišel jsem hlavně na Billa,“ říká návštěvník. Na pódiích mezitím hrají třeba Rybičky 48 nebo Majk Spirit.

Divokej Bill dostává diváky do varu. Při písních jako Čmelák nebo Tsunami tleskají nad hlavou a skáčou tisíce lidí. Jednu z jejich nejznámějších písní, Plakala, si prozpěvuje snad každý návštěvník koncertu. Když chtějí hudebníci skončit, vynutí si lidé ještě i přídavky a koncert a s ním i celý festival tak končí až po půlnoci.