Příprava knihy trvala autorkám dva roky. „Vznikla díky úspěchu výstavy k sedmdesátému výročí od konce druhé světové války v roce 2015. Mnozí lidé z Kuřimi mě prosili o materiály, že si nestihli všechno přečíst. A to prý chodili na výstavu i víckrát," uvedla Sikorová, která pracovala na kuřimském odboru životního prostředí.

Kniha Kuřim za války
∙ Jde o první knihu o Kuřimi z období okupace.
∙ Napsaly ji Jitka Sikorová a Sylvia Laurincová.
∙ Kniha má 148 stran, na kterých se lidé dočtou o běžném životě obyvatel Kuřimi za války, stavbě a fungování kuřimské Zbrojovky, bombardování města, osudech padlých lidí.
∙ Čtenáři v ní najdou i autentická vyprávění pamětníků.
∙ Autorky na knize pracovaly dva roky.
∙ Knihu lidé koupí v Kuřimi na městském úřadě nebo na stránkách www.suplik.cz za 396 korun.

Historii ani psaní se dřív nevěnovala. „Pro knihu jsem absolvovala výlety do archivů a ofotila několik tisíc starých textů, které musela Sylvia Laurincová přečíst a něco z nich napsat. Taky jsem navštívila pamětníky," vyjmenovala Sikorová.

Spoluautorka knihy Laurincová na publikaci dohlédla očima profesionální historičky. „Já jsem vlastně externista, narodila jsem se a žiji v brněnských Medlánkách. Kuřim je však pro mě jakési osudové město, s nímž se neustále setkávám při svých toulkách historií," řekla Laurincová.

V knize Kuřim za války, kterou lidé seženou za necelých čtyři sta korun, autorky připomínají například průmyslovou historii města v dobách okupace, kdy v Kuřimi vznikl pobočný závod Zbrojovky, obyvatele, kteří padli, nebo popisují obyčejný život lidí.

Laurincová pracovala s dobovými materiály. „Byly to kroniky, zápisy obecní rady i technická dokumentace ze stavby kuřimské Zbrojovky," vyjmenovala Laurincová. Získala je v archivech. V knize se lidé dočtou i to, že výrobní haly Zbrojovky byly tak velké, že se v nich jezdilo na kolech.

Kniha zaujala i kuřimského starostu Draga Sukalovského. „Tak výpravnou publikaci o nějakém konkrétním období v Kuřimi jsme dosud ve městě neměli. Nejvíc mě zaujaly osobní příběhy pamětníků," pochválil knihu starosta. Těch je v knize šestadvacet.

Zpovídání lidí, kteří válku zažili, nebylo pro Sikorovou pokaždé jednoduché. „Každý z nich se mě osobně dotkl. Například jedna paní odmítla mluvit, protože celá její rodina zemřela v koncentračních táborech a ona si to nechtěla připomínat. Ti, kteří přišli o své blízké, vzpomínali na tu dobu se slzami v očích," popsala nesnáze Sikorová.

Kniha podnítila i zajímavý projekt v kuřimské základní škole Tyršova. „Učitelka dětem četla příběhy pamětníků a děti potom kreslily obrázky. Dojemné bylo, jak mnoho kreseb zachytilo vzpomínku jedné paní. Šlo o housle, které daroval bratr její mamince jako nejcennější věc předtím, než narukoval do války. Se slovy, aby po něm něco zbylo," řekla Sikorová.