Svou premiéru měla výstava v Praze a její těžiště tvořily nálezy největšího českého pohřebiště z pátého století v pražském Zličíně. Brněnskou expozici nyní doplňují nálezy z Moravy. „Z nich jsou v aktuální výstavě představeny soubory jednak z téhož časového úseku, jednak o něco mladší nálezy z langobardských pohřebišť v Boroticích, Brně nebo Holubicích," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea v Brně Eva Pánková.

Život lidí na území dnešní České republiky v době stěhování národů tak jako jinde v Evropě ovlivnily podle kurátorky výstavy migrace a míšení kulturních prvků. „Archeologie o tom přináší řadu informací. Na konci doby římské kolem roku 400 zanikla dosavadní sídliště a skončila také velká žárová pohřebiště. Část obyvatel zřejmě odešla. Na počátku doby stěhování národů v pátém století vznikají kostrová pohřebiště s hroby orientovanými západvý-chod, v naprosté většině vyloupenými," vysvětlila kurátorka a současně spoluautorka výstavy Jana Čižmářová.

Kolem roku 500 se na jižní části moravského území objevila nová skupina kmen Langobardů, kteří Moravou procházeli z dolního Polabí směrem k jihu. „I jejich rozsáhlá kostrová pohřebiště byla patrně při nebo po odchodu obyvatel ze země až na výjimky vyloupena. Teprve po nich přišli na naše území Slované, jejichž potomci píší historii naší země až do dnešních dnů," doplnila Čižmářová.

V archeologické sbírce Moravského zemského muzea je z období stěhování národů uložena řada významných souborů. „Příkladem je knížecí hrob z Blučiny obsahující množství zlatých a stříbrných předmětů zdobených drahými kameny. Na výstavě jsou představeny také nálezy z knížecích hrobek ukrytých pod impozantní mohylou na Žuráni," uvedl historik Jiří Mitáček pověřený dočasným vedením muzea.

Výstava Poklady barbarů: Svět živých a mrtvých doby stěhování národů potrvá do konce ledna příštího roku. „K výstavě vznikla kniha, vydaná u příležitosti zahájení pražské výstavy. Je to publikace mimořádně zdařilá a nedávno dokonce získala cenu za nejlepší knihu roku 2015 v soutěži Gloria Musaealis," doplnil spoluautor výstavy Jaroslav Jiřík.