Vzácný barokní oltář z osmnáctého století, který ji chrání, byl totiž v havarijním stavu. Už ve středu z něj řemeslníci sundají lešení, čímž zakončí první etapu jeho opravy.

Barokní oltář, který patří mezi čtyři nejcennější v republice, restaurátoři museli staticky zajistit, neboť se vychýlil z původní polohy až o dvacet centimetrů. Nyní jej chrání ocelová konstrukce, kterou ovšem obdivovatelé obrazu či oltáře neuvidí. „Také se pozlacoval baldachýn a doplňovala se spousta ozdob,“ popisuje rekonstrukci oltáře starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec. Celkovou cenu oprav odhaduje na čtyři miliony korun.

Od pondělí bude na oltáři znovu viset obraz Černé madony. Na ten se přišel včera podívat i náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík. „Je jedním ze symbolů města. Jsem rád, že jsem si mohl tento unikát prohlédnout,“ uvedl Venclík.

Od roku 1736, kdy oltář dokončil význačný německý stříbrník Johann Georg Herkommer, jej několikrát rozebíraly a zase skládaly většinou amatérské ruce. „Jednotlivé části držely při sobě jen silou vůle. Restaurátoři mnohdy ani nevěděli, jak jej složit dohromady. Nikdo neměl podobnou zkušenost,“ vysvětluje náročnost prací Martinec.

Bohatou historii má i obraz, kvůli kterému Herkommer oltář vyrobil. Svatotomskou, takzvanou Černou madonu daroval nově založenému augustiniánskému klášteru a kostelu svatého Tomáše císař Karel Čtvrtý. „Madona začala platit za ochránkyni města zejména po odražení útoku Švédů v roce 1645, které se připisuje jejímu zázraku,“ vysvětluje historik Bohumil Samek.

Ve dvacátých a třicátých letech osmnáctého století se stalo módou korunování svatých obrazů. Svoji korunku, posvěcenou od papeže, musela tedy mít i ochránkyně Brna. „Kromě korunky získala i stříbrný oltář. Slavnost korunování byla tenkrát velkou událostí,“ říká Samek. Výročí tohoto korunování si připomenou Brňané patnáctého srpna, kdy obraz budou obdivovat v opraveném oltáři. „Tímto však opravy zdaleka nekončí. Oltář se bude rekonstruovat i v příštím roce,“ upřesňuje Martinec.