V knize najdou čtenáři medailonek každé obce, která se mezi lety 1919 a 1980 k Brnu připojila. Velmi podrobně mapují například lidovou kulturu od architektury přes folklór až po dětské zvyky nebo vývoj brněnské krajiny. „Důležité je, že vůbec poprvé takto do hloubky píšeme i o bývalých německých obcích, o které se Brno na počátku dvacátého století rozšířilo. Dříve se o tom pochopitelně psát nesmělo a později už to nejspíš lidé nepovažovali za důležité,” uvedl druhý autor publikace Václav Štěpánek.

Na projektu, který financuje město Brno, se podílí také Masarykova univerzita. Rektor Mikuláš Bek vyzdvihnul v úvodním projevu důležitou roli nové publikace ve vztahu k současným událostem. „Žijeme v době, kdy Evropu obchází strašidlo ztráty identity. Myslím si, že správnou odpovědí na ten strach je právě péče o vlastní historickou paměť, zvyky, obyčeje a tvář našich obcí. Jsem proto moc rád, že Masarykova univerzita přispívá tímto způsobem do debaty o jejich identitě,” vysvětlil Bek.

Šestý díl Dějin Brna vychází jako čtvrtý v pořadí. Patří do sedmidílné série a na dalších svazcích se už podle autorů intenzivně pracuje. „Příští rok by měl spatřit světlo světa svazek věnovaný dějinám Brna v devatenáctém století, následovat bude raný novověk. V roce 2019 pak projekt uzavřeme dílem, který se zaměří na dvacáté století,” řekl Fasora.

ZUZANA PEKÁRKOVÁ