Z královopolské cihelny, kde se Karel Höger narodil, to měl na scénu Brněnského národního divadla kousek. „Stále se považuji za jednoho z vás, i když mne Praha drží skoro celé čtvrtstoletí,“ svěřil se ve své knize Z hercova zápisníku Höger. Jeho nedožité sté narozeniny si Brňané připomínají právě dnes (17.6.2009 pozn. red.)

„Byl to jeden z nejlepších českých herců. Seznámil jsem se s ním při natáčení filmu Strom vědění dobrého. Asi měsíc jsme zkoušeli a trávili spolu i volný čas,“ vzpomíná na šestasedmdesátý rok brněnský herec Ladislav Lakomý. V životopisné televizní hře si zahrál mnicha, Karel Höger ztvárnil objevitele zákona genetiky Gregora Mendela.

„Po zkouškách jsme jezdívali do vyhlášeného ochozského hostince U Votrubů, dali si tam večeři a Karel Höger nám vyprávěl různé příběhy. Vždy jsme jej poslouchali s otevřenou pusou,“ dodal Lakomý.

V Brně Höger absolvoval učitelský ústav, poté odešel učit do Lomnice u Tišnova a pak do brněnských Židenic. „Odtud si odnesl zkušenosti, které později využíval jako interpret pohádek. Třeba v podání Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky využil Höger brněnštinu a moravské nářečí,“ uvedla divadelní publicistka a historička Eva Šlapanská.

Do angažmá Zemského divadla v Brně (dnešní Národní divadlo Brno – pozn. redakce) Karel Höger nastoupil v roce 1932 a kolegy mu byli například Josef Skřivan, Ema Pechová nebo Zdeňka Gräffová. Už po pěti letech se o něj však začala zajímat Praha.

„Když do Brna v roce 1937 přijel šéf pražské činohry Otakar Fischer na premiéru Hamleta, zaujal jej Höger v roli Horatia natolik, že mu nabídl hostování,“ uvádí v knize Karel Höger Alena Adamcová. Ještě téhož roku Höger nabídku přijal, tentokrát v Shakespearově inscenaci Jak se vám líbí. Do svého zápisníku si herec tehdy poznamenal: „Tréma žádná. Hrál jsem, myslím, jako v Brně.“

Zájem Prahy se obnovil po třech letech a odchodem do tamějšího Národního divadla se Högerovi splnil herecký sen. Nezapomenutelné zůstanou jeho role Jana Husa, Cyrana z Bergeraku, Alfréda Moráka v Hrubínově Srpnové neděli, Čapkův Loupežník nebo Willy Loman z Millerovy Smrti obchodního cestujícího.

„Högerův bratr Rudolf zorganizoval několik hostování této hry na brněnském výstavišti. Pro milovníky divadla to byl svátek. Karel Höger si po představení vždy našel chvíli a povykládal s kolegy o divadle, plánech i brněnských kulturních novinkách,“ vzpomíná historička Šlapanská.

Jedno ze setkání s Högerem v knize Jubilanti Evy Šlapanské připomněl také letos v dubnu zesnulý herec Miroslav Doležal. „Když začal mluvit v televizních večerníčcích hlasem Rumcajse, Cipíska i Manky, zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že Rumcajs byl z Jičína, a ne z Moravy. On jen pohotově odpověděl: No, ale stejně všichni mluví jako u nás v Krpolu.“

Karel Höger zemřel 4. května roku 1977 v Praze. Jeho brněnské působení připomíná pamětní deska na budově Semilassa i jeho ulice v Králově Poli.