„Hrubín příběh o Oldřichovi a Boženě poprvé viděl za první světové války jako loutkové divadlo. Příběh ho tak uchvátil, že se k němu začal vracet a nakonec jej zpracoval do podoby dramatu,“ přiblížil zrod hry dramaturg Martin Dohnal.
Třetí básníkova divadelní hra přitom na veřejnosti vzbuzovala v době svého vzniku velká očekávání. Autor ji psal od roku 1966 a poprvé měla být uvedena v létě 1968 v pražském Vinohradském divadle. Kvůli technickým problémům inscenátoři hru uvedli až v září 1968, kdy drama s podtitulem Krvavé spiknutí v Čechách nabylo nových, přízračných významů. Současné zpracování chce podle autorů inscenace využít sevřenosti básnického textu a dvojího vidění, kterým autor nazíral postavy hry.
„Snažili jsme se, aby všech šest hlavních postav mělo alespoň dvě rozdílné polohy. Například Oldřich je na jedné straně krutý pohan, který je svým chováním až bezcitný, ale na straně druhé má okamžiky hlubšího zamyšlení. Podobně dvojlomné jsou i ostatní postavy,“ vysvětlil Dohnal.
Upozornil přitom na několik zajímavostí, které nové představení na půdu Mahenovy činohry přináší. „První z nich se týká původního textu. I když jde o příběh Oldřicha a Boženy, druhá zmíněná se ve hře vůbec neobjeví. Hrubín sám napsal, že vždycky, když se pokusil Boženu do textu dostat, se postava obrátila proti němu. Takže i když není na jevišti fyzicky přítomná, stojí v pozadí všeho, co se v ději odehrává. Postavy o Boženě mluví a čekají, jestli porodí následníka trůnu,“ přiblížil děj Dohnal.
Že půjde zřejmě o nevšední divadelní počin, naznačují tvůrci také výčtem použitých kostýmů a rekvizit.
„Režisér Pavol Juráš je zároveň autorem asi třech stovek kostýmů, které se v Oldřichovi a Boženě objeví. Materiály na ně získal tak, že uspořádal veřejnou sbírku. Na garderóbě se tak částečně podíleli lidé, návštěvníci divadla. Dalším nápadem režiséra bylo umístit na scénu opravdový zvon. Nechali jsme tak odlít asi metrákový kolos, jehož zvuk se prolíná celou inscenací,“ řekl Dohnal.
Režisér Juráš k tomu dodal, že se někteří diváci ocitli i na jevišti. „Na hře se podílí asi sedmdesát externistů. Vystoupit tak dostali možnost lidé, kteří mají rádi divadlo a chtějí je poznat i zevnitř, při zkoušení hry,“ upřesnil Juráš.
Ten je zároveň autorem hudby i scény představení. „Do původního textu jsme s dramaturgem Dohnalem příliš nezasahovali. Asi ve dvou případech jsme změnili pořadí scén, někde jsme mírně krátili text. Největším zásahem tak je připsání epilogu hry, ve kterém předvedeme křest narozeného dítěte. Tento závěr jsme vymysleli i proto, že hlavním tématem hry je pro nás naděje,“ řekl Juráš.
Zvláštnost novátorského závěru vysvětlil také dramaturg Dohnal. „Nemám rád vzdělávací funkci divadla, na druhou stranu jsme cítili potřebu vyvážit dnešní chabou úroveň znalostí naší historie a říct divákovi, že je to příběh o narození knížete Břetislava I. Scénu křtu jsme navíc udělali jako staroslovanskou liturgii, takže zazní motivy svatováclavského chorálu, což podle mě diváky zaujme,“ doplnil Dohnal.
Premiéra divadelní hry Františka Hrubína Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách začíná v Mahenově divadle zítra v sedm hodin večer. V hlavních rolích se divákům představí Martin Sláma, David Kaloč, Monika Maláčová, Zdeněk Dvořák a Petr Bláha. Choreografii měla na starosti Markéta Habalová. Ochrannou ruku nad inscenací převzala slovenská herečka a pedagožka Emília Vašáryová.
František Hrubín: Oldřich a Božena
Premiéra: 17. prosince 2010 v 19.001. repríza: 18. prosince 2010 v 19.00
Autor: František Hrubín, Úprava: Martin Dohnal, Pavol Juráš, Scéna a kostýmy: Pavol Juráš, Light design: Pavol Juráš, Jan Hejzlar, Hudba: Pavol Juráš, Martin Dohnal, Choreografie: Markéta Hrabalová, Režie: Pavol Juráš
Hrají: Martin Sláma, David Kaloč, Monika Maláčová, Petr Bláha a další