Ve tři hodiny vpouští skupinu do chladného foyer divadla jejich průvodce Martin Koplík. „Ze tří divadel, které tvoří Národní divadlo v Brně, je Janáčkovo nejmladší. Bylo otevřeno druhého října 1965 a to operou Leoše Janáčka příhody lišky Bystroušky. K tomu ale vedla poměrně dlouhá cesta, více než osmdesát let se v Brně lidé snažili postavit nové české divadlo,“ říká na začátek.

Po krátkém představení historie divadla se návštěvníci vydávají za svým průvodcem na více než hodinu dlouhou prohlídku. Při procházce monumentálními prostorami lidé vydechují úžasem. „Jak je to vysoké?,“ ptá se jeden z návštěvníků, když skupina stojí na jevišti. Jakmule uslyší, že okolo čtyřiceti metrů, zatváří se překvapeně.

Společně s Koplíkem lidé nahlíží i do míst, kam se běžně nepodívají. „Je tu někdo, kdo nám ukáže, k čemu slouží ty tyče? A raz, dva, tři,“ vtipkuje průvodce v malé baletní zkušebně. Odpovědí je mu smích skupiny, do tance se ale nikdo nežene.

Oklikou se celá skupina vrací do foyer. Jako malý suvenýr si z prohlídky lidé odnáší divadelní program na nadcházející sezónu.