Výstava, která měla svou premiéru před šesti lety v izraelském Tel-Avivu, nyní poputuje z Brna do dalších světových metropolí. „Teď právě směřuje do Berlína, kam nás pozvali při příležitosti oslav stoletého výročí od vzniku Československa. Předjednaná je také řecká Soluň a úžasné by bylo, pokud by se v tomto roce podařilo brněnský funkcionalismus představit i v Tokiu,” uvedl předseda spolku Brno – město s duchem Bauhausu Zdeněk Musil.

Výběrem netradičních prostorů letištní haly se autoři snažili výstavu cílit zejména na návštěvníky ze vzdálenějších koutů republiky a zahraničí.  „Lidé, kteří se v odletové hale odbaví, se tak mohou na závěr své návštěvy brněnské metropole dozvědět zajímavá fakta a prohlédnout si stavby, které třeba nestihli při svém pobytu navštívit,” řekl Musil.

Celá výstava má v současnosti čtyřiatřicet panelů, přímo v tuřanské odletové hale si však cestující mohli prohlédnout pouze menší část z nich. „Museli jsme respektovat určitá bezpečnostní hlediska, nebylo možné celou plochu kompletně zastavět,” vysvětlil předseda spolku.

Studenti se při komentované prohlídce dozvěděli například o osudu prvorepublikové Zemanovy kavárny. Ta je přitom podle autorů považována za nejvýznamnější funkcionalistickou stavbu své doby od Aše po Užhorod. Hovořilo se také o paláci Morava nebo budově České spořitelny.

Musil vyzdvihl i několik úspěšných projektů, které pomohly funkcionalistickým objektům v Brně vrátit jejich původní podobu. Řadí se mezi ně například Vila Stiassni. „Za komunismu byla budova zasklena, její odsklení pak stálo téměř tři miliony korun. Díky tlaku ze strany fakulty architektury se však peníze nakonec podařilo získat. Dům i zahrada jsou dnes už obnovené, prvorepublikově září a získali zpět svůj krásný toskánský nádech,” pochválil Musil.

Studenti, kteří do brněnských Tuřan přijeli symbolicky přestřihnout rudou pásku si přednášku pochvalovali. „Moc se mi líbilo, že je výstava doplněná dobovými fotografiemi. Poskytne to člověku přece jenom trochu jiný pohled na místa, která míjí každý den,“ komentovala studentka Klára Helšicová.

Příležitost navštívit poslední den výstavy ocenila i vyučující Olga Hladká. „V semináři dějepisu teď zrovna probíráme funkcionalismus, tak jsme to tímto způsobem propojili. Čím více je výuka praktická, tím je to pro studenty zábavnější a lépe uchopitelné. Běžně například využíváme i toho, že se v Brně nachází tolik historických památek a pravidelně je navštěvujeme. Věřím totiž, že je důležité věci vidět, slyšet a ohmatat si je,” vysvětlila.

Výstava, kolem které v tuřanské hale za poslední tři měsíce prošlo více než třicet tisíc lidí úterní derniérou v Brně končí. Spolek už však teď připravuje pro milovníky brněnského funkcionalismu další akce. „Na dvacátého května plánujeme den vily Stiassni. Myslím, že žádná jiná vila v Brně zatím svůj vlastní den nemá, takže se tím pokusíme zahájit tradici. Připravíme hudební program, piknik a pokud to zdraví dovolí, budou si lidé moci povyprávět i s dvaadevadesátiletou pamětnicí Marií Strakovou. Ta ve vile jako malé děvče trávila čas coby dcera rodinného zahradníka a dodnes udržuje kontakt s potomky rodiny Stiassni, kteří žijí v Americe,” uzavřel Musil.

ZUZANA PEKÁRKOVÁ