Fejetony provázané s Brnem vyšly v letech 1978 až 2014, některé z nich v Deníku Rovnost. „Kniha má tři oddíly. V části nazvané Město a lidé připomínám některé historické postavy: Leoše Janáčka, jemuž jeho Brňané stále nerozumějí, či Josefa Merhauta, kterak se stěhoval do Brna jako na neznámou, neprobádanou pevninu. Jsou tu i fejetony přibližující významné osobnosti literatury, například, jak jsem je měl možnost poznat, Oldřicha Mikuláška či Jana Skácela," uvedl Štěpaník.

Kresba.

V části další, pojmenované Výzkumy, zjištění, připomínky, se autor zamýšlí nad tím, zda jsou chytřejší Češi, či Moravané. „Zatím to není jasné, jisté však je, že nejchytřejší jsou Slezané. Sociologického výzkumu se nezúčastnili," shrnuje Štěpaník a vymezuje specifika fejetonu coby publicistického žánru. „Fejeton by měl být vtipný, přinést nějaký neotřelý nápad, být kreativní, pokud možno mít pěknou pointu. Nebo vyjádřit a vyvolat náladu, třeba trochu nostalgie, v každém případě však být čtivý. Fejeton je mi velmi blízký, stejně jako glosy či aforismy," podotkl Štěpaník.

A právě v mírně nostalgické atmosféře se nese oddíl knihy Vzpomínky i zapomínky. „Píši zde o tom, jak se kdysi scházelo „pod gamplem" (hříbkem), jak jsme v devětašedesátém zaplnili náměstí Svobody po výhrách našich hokejistů nad Sověty a jak byl na náměstí Svobody v srpnu 1969 zlomen poslední odpor a učiněn konec všem nadějím předchozího jara," vysvětlil Štěpaník.

Vzpomínky i zapomínky obsáhly i fejeton Pupík paní Evropy. Autor v něm zmiňuje, co kdysi pronesl jeho tatínek. Tedy, že v dláždění na Zelném trhu, tam, kde je z kostek utvořený kruh, je přesný střed Evropy. Pupík paní Evropy.

Jaroslav Štěpaník: Brno ve dne, v noci aneb Pupík paní Evropy (výběr fejetonů otištěných v letech 1978 až 2014)

Ilustrovala brněnská výtvarnice Michaela Wičarová Štroblová vystupující pod uměleckou přezdívkou Siréna. Knihu vydalo nakladatelství Semtam, v prodeji je za necelých dvě stě korun ve většině knihkupectví.

Dále autor neopomíjí ani často diskutované vztahy mezi Brňany a Pražany. „Jeden z fejetonů připomíná pěkný názor dříve populárního rozhlasáka a baviče Jiřího Štuchala, původem z Brna, později působícího v Praze, který hodnotil rozdílné povahové rysy obyvatel těchto dvou měst. Řešení možná přináší fejeton, který tvrdí, že v Praze blaze, v Brně dobře, nejlíp však v Uherském Hradišti – především pro každého tam, kde je doma, má tam své kořeny a má to tam rád, jak to vystihla jedna dívenka z toho Hradišťa," dodal autor.

Na knize s Jaroslavem Štěpaníkem spolupracovala brněnská výtvarnice Siréna, vlastním jménem Michaela Wičarová Štroblová. Ilustrovala ji a navrhla grafickou podobu. „Inspirovala jsem se texty. Hodně jsem se u nich nasmála, i když někdy to byl humor mrazivý," uvedla.

Každou z jejích perokreseb doplňuje krátký výňatek z textu – věta podbarvující vyobrazené. „Symbolický humor obsažený v těchto fejetonech je mi blízký," poznamenala Siréna. A vzpomněla i předchozí Štěpaníkovu publikaci, již ilustrovala – knihu aforismů Od Andělů k Žízni.

Předmluvu ke knize napsal pedagog a publicista Michal Žák. O Štěpaníkových fejetonech uvedl: „Rozum začal brát v místech, kde se Brno zrodilo. A svou životní poutí od svratecké nížiny až po výšiny na severovýchodě rodného města jako by znovu prožíval cestu Brna od jeho počátků až k dnešku. (…) A že je studovaný psycholog, snažil se proniknout do jejich podstaty, což se mu vrchovatě podařilo."