VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radim Peško: Písmo tu není jen samo pro sebe. Vždy nese nějaký vzkaz

Brno – Mezinárodní přehlídka grafického designu Bienále Brno sice odstartuje 16. června, ale přípravy programu a vizuální podoby této události jsou už téměř u konce. Členem kurátorského týmu je i Radim Peško, který se zaměřuje na tvorbu písem, publikací a vizuálních identit. Žije a pracuje v Londýně a jeho písma používají nejen muzea a galerie po celém světě, ale například i deník The New York Times. „Ve světě existují miliony písem, proto je, vedle řemesla, důležité najít vlastní hlas," říká Peško.

18.3.2016
SDÍLEJ:

Radim Peško.Foto: DENÍK/Attila Racek

V kurátorském týmu pro bienále působíte už pátým rokem. Čím diváky překvapíte letos?

Na bienále spolupracuji s Tomášem Celiznou a Adamem Macháčkem a letos máme na starost třetí ročník. V každém z nich jsme se snažili přijít s nějakou změnou, protože i když je historie bienále dlouhá padesát let, grafický design je oborem dynamickým. Snažíme se tedy reagovat na aktuální proměny, abychom nezatuhli ve formátech, které jsou minulostí. Zatímco tématem minulého ročníku byly školy a vzdělávání 
a věnoval se výhradně studentským pracím, v tom letošním se vrátíme k tvorbě profesionálů.

Je nějaké průvodní motto zastřešující celý program?

Letos tak přesně stanovené není. Záměrem je postihnout hlavně to, kde se obor grafického designu nachází v této chvíli. Chceme tak vytvořit jakýsi slovník klíčových pojmů a prostřednictvím výstav, přednášek, textů či doprovodných programů pojmenovávat témata s grafickým designem související. To vše způsobem, který bude zajímavý především pro ty, kteří se v tomto oboru nepohybují nebo jej kolem sebe nevnímají.

Poslední tři roky působíte v Londýně. Jak na český grafický design nahlížíte z tohoto – geografického, odstupu? Třeba i právě v kontextu názorů, které kolem vás zaznívají?

To je jednoduchá a složitá otázka zároveň. Protože je grafický design aplikovaná disciplína vycházející ze zadání, je i jeho úroveň vždy jen odrazem toho, v jakém stavu se nachází společnost, ve které vzniká – jaký režim či nálada v ní panují, jak informovaní jsou vaši zadavatelé a nebo třeba jaká je ekonomická situace. Samozřejmě některá témata jsou univerzální.

RADIM PEŠKO
- grafický designér, který se ve své práci zaměřuje na tvorbu písem
- narodil se v roce 1976 v Kyjově. Deset let působil v Amsterdamu, poslední tři roky vede vlastní studio v Londýně
- podílel se mezi jinými na vizuálních identitách pro Museum Boijmans v Rotterdamu, Secession ve Vídni, Stedelijk Museum v Amsterdamu, Berlin Biennale 8, Fridericianum v Kasselu, Aspen Art Museum aj.
- v České republice spolupracuje s Moravskou galerií v Brně, kde byl 
v roce 2011 prezidentem a poté členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně
- je autorem řady písem, která používají různé instituce, vydavatelství 
a média po celém světě od The New York Times po Yohji Yamamota. Jeho písma jsou k nahlédnutí v jeho vlastní písmolijně RP Digital Type Foundry (www.radimpesko.com)

Například?

Bienále vzniklo v šedesátých letech, kdy byly hranice téměř uzavřené, a proto jedním z důvodů jeho vzniku byla snaha poznat a konfrontovat se s tím, co se děje za železnou oponu. Tato funkce bienále s otevřením hranic zmizela, vyvstaly ale výzvy jiné. Teď je například bienále skvělou možností vidět autory a jejich práce naživo, což je úplně jiný zážitek než povrchní znalosti z internetu. Zastavit se a reflektovat změny, které se v oboru udály, či se třeba zamyslet, jakým způsobem ovlivňuji technologie 
a sociální média způsob naší komunikace. Těch vrstev se tam dá najít spousta.

S Moravskou galerií jste spolupracoval také na projektu Bedřichovice nad Temží, který iniciovala Kateřina Šedá. Pomocí přímého kontaktu s obyvateli Bedřichovic u Brna se snažila o jejich bližší propojení. Jaká to pro vás byla zkušenost?

S Kateřinou spolupracujeme už deset let a podílím se téměř na každém z jejich projektů, myslím, že jsme spolu udělali snad už dvacet publikací… Pro nás je to takový nepřetržitý dialog. Zkušenost to byla zajímavá a výjimečná, vždyť moravské vesnice se 
v Londýn neproměňují příliš často. Jako autor jsem se, mimo mnoha jiných věcí, staral o publikace, komunikaci, zkrátka o veškerý vizuální materiál, který několik let trvající projekt Bedřichovice nad Temží provázel. U takovéhoto typu práce je někdy zcela nemožné určit autorství a vlastně o to ani nejde. Důležité je to, co funguje.

Navrhl jste řadu fontů písem. Jaké inspirační zdroje máte? A nakolik lze při tak obsáhlé produkci sledovat, co už vymyšleno bylo, a co nikoliv?

Mám svoji vlastní písmolijnu, která funguje od roku 2009. Je to kombinace studiové praxe s webovým obchodem, takže věci, které vytvořím, se zde dají koupit. Ve světě skutečně existují miliony písem, proto je, vedle řemesla, důležité najít vlastní hlas, názor. Je to podobné jako v jiných odvětvích, ať už je to výtvarné umění, hudba… Jasně identifikovatelný hlas je důležitý, protože lidé pak vaše písmo poznají i mezi tisíci jinými a oceňují ho.

A poznají – právě to vaše?

Ano. (smích) Zajímavé na tom je, že lidé, kteří ho používají, jsou z celého světa. Tím, že moje písmolijna není fyzicky vázána k nějaké zemi, je mé písmo k dispozici komukoliv – od Brazílie po Nový Zéland, Spojené státy, Evropu, Rusko, Japonsko… Člověk tak vlastně ovlivňuje prostředí, které je někdy zcela mimo jeho dosah.Radim Peško.

O kolika druzích písem, které aktuálně nabízíte, se bavíme?

Je to dvacet až třicet druhů. Vedle toho kreslím i písma pro jednorázové příležitosti, jako například pro projekt Bedřichovice nad Temží.

Jedno z vašich písem používá 
i známý newyorský deník The New York Times, módní návrhář Yohji Yamamoto nebo značka Paco Rabanne. Tato písma jste vytvořil přímo pro ně?

Některá ano, kupříkladu firemní písmo pro módní sekci Paco Rabanne nebo Stedelijk Museum Amsterdam. Ta ostatní jsou písma z mé nabídky, protože jak už jsem zmínil, písmolijna fungující na webu nezná hranice. Písma používají ve svých vizuálních identitách galerie, muzea i firmy, používají se v časopisech a knihách, na webových stránkách. Nemám mnohdy vlastně ani přehled, kde všude se používají, a teprve zpětně jsem, někdy příjemně, překvapený.

Je zvláštní, že se jako autor
o použití svého písma dozvídáte až zpětně.

Ano, někdy se to tak stává.

Na co jste ze své dosavadní tvorby nejvíc pyšný?

To bych musel rekapitulovat a na to mám, myslím, ještě dost času. Zatím se vždy těším na nové věci, teď je to 27. ročník Bienále Brno, které vypukne za necelé tři měsíce.

Kreslíte a pracujete i na něčem plošnějším, než jsou písma?

Neomezuji se jen na jeden typ práce, naopak se snažím rozšířit rejstřík co nejvíce, protože i písmo má smysl jen tehdy, je-li součástí něčeho dalšího, širšího, většího. Navíc je to časově velmi náročný typ práce, trvající měsíce či spíše roky, a to leze na mozek. Proto vedle svých písem pracuju často právě i na vizuálních identitách, úpravě knih, katalogů, dělám výstavy nebo třeba učím. Písmo tu není jen samo pro sebe, vždy nese nějaký vzkaz.

Autor: Markéta Stulírová

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
12

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Hokejista Hynek Zohorna.

Hrajeme hodně v rozích a netlačíme se před gólmana, zlobil se po prohře Zohorna

Odhalí funkcionalistickou perlu Moravského náměstí. Nabídne i vyhlídku z terasy

Brno – Historický nájemní dům na Moravském náměstí 14 stále obklopuje lešení. To ale v následujících týdnech zmizí, hned jak dělníci dokončí poslední opravy detailů funkcionalistické budovy. Jedna z ikonických staveb náměstí se v pondělí otevře i zájemcům o architekturu, kteří se dozví více o osudu domu i architekta Oskara Pořísky.

AKTUALIZOVÁNO

Evakuace 36 lidí z Janáčkova divadla. Kvůli v suterénu hořící izolaci

Brno /FOTO/ - K požáru v Janáčkově divadle v sobotu po deváté hodině ráno vyjíždělo šest jednotek krajských hasičů. Kvůli hořící příčce v suterénu divadlo ještě před příjezdem hasičů opustilo několik zaměstnanců. Požár se naštěstí dále nerozšířil.

Nebojte se kazit, vyzývá Pivarník. Zbrojovka před Teplicemi pilovala střelbu

Brno /INFOGRAFIKA/ – Možná je čeká podobný úkol jako většinou hokejisty Komety v domácím prostředí – zdolávání obranného valu. Přestože jsou fotbalisté brněnské Zbrojovky před domácím duelem čtrnáctého kola první ligy na posledním šestnáctém místě a čekají je sedmé Teplice. Soupeř se zřejmě nikam nepožene. „Hru má postavenou z bloku, ale hrajeme doma a chceme samozřejmě dominovat,“ ujišťuje brněnský kouč Roman Pivarník.

AKTUALIZOVÁNO

Kometě opět chyběl větší důraz před brankou. Vítkovicím podlehla 1:3

Brno /FOTOGALERIE/ – Jakoby se vrátili v čase. Byli aktivnější a svého soupeře znovu přestříleli, tentokrát o šestnáct pokusů. Stejně jako ve středu proti Pardubicím však hokejisté brněnské Komety odešli poraženi. Ve 22. extraligovém kole totiž podlehli Vítkovicím 1:3 a klesli na třetí místo za Třinec. „Měli jsme lepší nástup než do duelu s Pardubicemi. Po obratu to soupeř zavřel a důkladně bránil,“ krčil rameny Petr Haken, asistent kouče Komety. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT