Postupoval podle vlastního projektu a výsledkem byla vila, jež znamenala přelomový moment v jeho tvorbě.
V loňském roce vila přešla do majetku Moravské galerie v Brně. Ta chystá její rozsáhlou rekonstrukci, která by měla být zahájena začátkem příštího roku. V těchto dnech si tedy mohou návštěvníci naposledy v tomto roce vilu prohlédnout.

„Všechny zájemce rádi uvítáme ve dnech od devatenáctého do jednadvacátého října. Už sice uvidí jen vyklizené vnitřní prostory, ale přesto prohlídka určitě stojí za to,“ uvedla Eva Maňasová z tiskového oddělení Moravské galerie.
Podle předběžného odhadu by měla být rekonstrukce hotova začátkem roku 2009. „Při rekonstrukci budou architekti co nejvíce dbát na to, aby přihlédli k původnímu vzhledu vily,“ dodala Maňasová.

Podle nedávných průzkumů je Jurkovičova vila v poměrně dobrém technickém stavu. Ani pozdější stavební úpravy zásadně Jurkovičovo dílo nepoškodily. Bývalí majitelé sice prováděli různé úpravy, ty ale bylo většinou možné odstranit. V podkroví domu například upravili obývací prostor, se kterým Jurkovič původně pro bydlení nepočítal. Z haly bude odstraněn rovný podhled, pod kterým je ukryta řezbami zdobená imitace kovu. Největší škodu exteriér vily v minulosti zaznamenal, když byla z jejího štítu odstraněna barevná skleněná mozaika podle návrhu Adolfa Kašpara, která znázorňovala pohádku O drakovi. Situaci komplikuje skutečnost, že je podoba mozaiky zachycena jen na několika nedostatečně kvalitních dobových fotografiích. Při rekonstrukci, která s touto mozaikou počítá, se tedy pravděpodobně objeví nové výtvarné dílo, v duchu původní barevnosti a technologie. Celkové náklady na rekonstrukci vily, kde má vzniknout centrum věnované dílu Dušana Jurkoviče, se odhadují na třicet milionů korun.

I samotné zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Navrhl ji a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky. Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů, nabízející blízký les, řeku a bohaté výhledy. Na břehu Svratky postavil Jurkovič i loděnici, kterou se svými přáteli využíval.
Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku v Novém Městě nad Metují tvoří vila páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič na rodném Slovensku, vedle Jana Kotěry se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu devatenáctého a dvacátého století.