Malbu a hudbu propojuje Škodák od ranného mládí, neboť má výtvarný i muzikální talent. „V roce 1968, ve svých patnácti letech, jsem v katedrále svatého Víta v Praze uslyšel Polní mši od Bohuslava Martinů, a to ve mně zanechalo hluboký dojem,“ popsal začátky malíř.

Obdivoval i skladatele Richarda Strausse a jeho Alpskou symfonii. „Navštívil jsem jeho rodný dům v Garmisch-Partenkirchen, kde jsem tenkrát požádal po komplikované situaci s STB o azyl. Tam jsem namaloval cyklus Alpské symfonie,“ popsal své další životní osudy Škodák. Umění pak studoval i v Římě, kde ho zaujaly piniové háje, a tak namaloval Pinie v parku Gianicolo, ve Via Appia Antica a pinie v Ostia Antica.

„Potom jsem bydlel v Mnichově a na koncertě dávali hudební kompozici od Ottorina Respighiho Římské pinie, pinie v parku Gianicolo, ve Via Apia Antica a v Ostia Antica. Žasl jsem nad tím, že ač ne Říman, měl jsem stejné tvůrčí vize, jako italský skladatel. A tak nebylo vyhnutí a vnitřní hlas mne vedl k tvorbě hudebních motivů,“ dodal malíř.

Při vandrování na Vysočině maloval kraj Gustava Mahlera, jehož hudba ho také oslovila. Namaloval i Otevírání studánek na motivy Bohuslava Martinů. „Při malbě krajiny se vyjadřuji jasně, ale hudba mně propůjčuje obsah pro abstraktní vyjádření malířskou formou,“ popsal svůj styl Škodák.

Na obrazy malíře Jiřího Škodáka se podívejte ZDE