VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rusalka: hudební klenot s přeplácanou scénou

Brno /RECENZE/ - Nejnovější premiérou v Janáčkově divadle je nová inscenace Rusalky klasická opera Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila. Na repertoár brněnského Národního divadla se tak vrátilo dílo, které by mělo být jeho trvalou součástí. Velké očekávání se naplnilo tak ze sedmdesáti procent. Představení to je nepochybně velmi silné, hudebně strhující, k dokonalosti mu však „cosi“ schází.

28.2.2012 1
SDÍLEJ:

Pavla Vykopalová v roli Rusalky podala svůj životní výkon, démonickou Ježibabu ztvárnila Helena Zubanovich. Foto: Jana Hallová

Režisér Vladimír Morávek, známý především jako umělecký šéf Husy na provázku, navázal na současný trend ve světové operní režii a pojal tuto pohádkovou symbolistní operu jako scénickou báseň, tedy výrazně autorsky.

Ač výrazně prostříhaná, zabrala opera i tak něco málo přes tři hodiny. Po úžasném začátku prvního dějství měla kvalita inscenace bohužel sestupnou tendenci, a to především z hlediska režie. Morávek pojal Rusalku jako velký archetypální příběh o ztracené nevinnosti a poznání, po jehož učinění není cesty zpět; mohutné katarzi, která je smyslem celého dramatu, v syžetu pečlivě vyklestil cestu, zejména odstraněním komické scény Hajného, Kuchtíka a Ježibaby. V rovině mizanscény však diváka záměrně mate, ztěžuje jeho vnímání množstvím vedlejších, v libretu se nevyskytujících postav a užíváním aluzí a symbolů. Některé myšlenky naopak podává až moc „po lopatě“ (holčička jako symbol nevinnosti). Výsledkem je barokně působící, košatý výjev odehrávající se ve více scénických plánech, situovaný do jakéhosi mýtického bezčasí, do světa mísícího historické, pohádkové a bájné atributy.

Nejproblematičtější složkou inscenace je scéna (Daniel Dvořák) a kostýmy (Sylva Zimula Hanáková). Momenty velké umělecké síly, mísící výtvarná východiska české moderny (Preisler) a svobodovskou scénografickou tradici, si zde podávají ruku s okamžiky ztráty vkusu a soudnosti. Jedním slovem: přeplácanost. Jak skvělá byla scéna v úvodu prvního dějství ve své čistotě a promyšlenosti, s působivou videosmyčkou promítanou na pozadí!

Zvukový klenot

Hudebně se však Rusalka mimořádně vydařila. Dirigent Jaroslav Kyzlik má s touto partiturou řadu zkušeností, a vybrousil z ní zvukový klenot. Po úvodní perfektní předehře s přesně vypracovanou dynamikou a dramaticky úsečnými frázemi byly zvlášť působivé především časté plochy samostatné symfonické hudby, geniální ve své barevnosti a kompozičním mistrovství. Hudební tok dokázal Kyzlink adekvátně přidušovat a opět gradovat, čímž udržoval posluchače ve stálém napětí, uvolňovaném v místech romanticky vypjatého patosu. Až na pár kiksů v žestích hrál orchestr velmi čistě a soustředěně.
 
Pavla Vykopalová v hlavní roli Rusalky podala zřejmě svůj životní výkon: vynikající srozumitelnost zpívaného slova, kantiléna a především těžko fingované prožití role. Velmi dobrý byl také na hlas tlačící, svéráznou barvou disponující Peter Berger v roli Prince a vážný Jiří Sulženko jako Vodník. Ježibaba, ztvárněná polskou mezzosopranistkou Helenou Zubanovich, je démonická, přitažlivá, s přízvukem deklamující a především skvěle zazpívaná. Cizí kněžně (Iveta Jiříková) šlo špatně rozumět, barva hlasu (dramatický soprán) byla však adekvátní. Z vedlejších rolí mě velmi potěšily tři žínky (Tereza Merklová Kyzlinková, Jana Wallingerová a Radka Hudečková), přesvědčivé v sólových výstupech i ansámblech. Sbor zpíval tradičně solidně.  

V jednotlivostech bylo představení nesmírně silné a zábavné, opera jako celek však nedržela pohromadě, divák byl tak zaujat jednotlivými podněty, že se výsledný dojem silné dramatické linie neustále kamsi vytrácel… Škoda. I přes všechny nedostatky jde rozhodně o jedno z nejnadějnějších čísel na repertoáru Janáčkovy opery za poslední dobu. Dodejme jen, že paralelně probíhající Heřmanova inscenace v pražském ND je méně originální, avšak klasičtější ve smyslu uměřenosti a úcty k textu.

MILOŠ ZAPLETAL (autor je studentem hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně)

Autor: Redakce

28.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stříhání keřů. Ilustrační foto.

Větve chytají do pasti řidiče i chodce. Majitelé je odstraní až po výzvě

Mladý hokejista brněnské Komety Martin Nečas.

Dobří holubi se vracejí. Martin Nečas míří zpět do Komety

Přehradu zamkl vedoucí lodní dopravy zlatým klíčem. Plavební sezona skončila

Brno /FOTOGALERIE/- Naposledy pro letošní rok se v neděli v podvečer svezli lidé na lodích brněnského dopravního podniku na Brněnské přehradě. Jednasedmdesátá plavební sezona skončila. Přehradu pro lodě symbolicky zamkli zlatým klíčem.

Jasno bylo už v poločase. Zbrojovka jede z Plzně bez bodu

Plzeň, Brno – Tři góly v rychlém sledu už v prvním poločase vzaly fotbalistům Zbrojovky naději na bodový zisk na hřišti Plzně. Brňané s Viktorií padli v jedenáctém kole 0:3 a zůstávají na předposledním místě prvoligové tabulky.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhodla oblíbenost. Kroužky vynesly do sněmovny bývalého hejtmana i primátora

Jižní Morava – Lékařský titul i všeobecná oblíbenost zamíchaly s pořadím nových poslanců, kteří ve sněmovně usednou. Možnosti zvolit konkrétního člověka pomocí kroužkování využila třeba Zdena Holomková z Březiny na Brněnsku. „U voleb jsem zakroužkovala kandidáta, kterého osobně znám. Vím, že pro naši obec dělá hodně a zaslouží si to,“ vysvětlila.

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Vstup pouze na vlastní nebezpečí a se špunty v uších. Takové doporučení dostaly stovky lidí, které se v sobotu večer vydaly na brněnské výstaviště. Zazněla tam nejhlasitější skladba světa, Symfonie sirén. Dílo poprvé představil jeho tvůrce Arsenij Avraamov v roce 1922 v ázerbajdžánském Baku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení