Rychlíkova Veselka kousavě zkritizuje společnost

Do prostředí venkovské svatby, na níž jednání konkrétních lidí metaforicky nastavuje zrcadlo celé společnosti, zavede úvodní premiéra činohry Národního divadla Brno. Polské národní drama ve verších Veselka od Stanisława Wyspiańského pro brněnský soubor upravil a zrežíroval Břetislav Rychlík. Premiéra je v Mahenově divadle zítra večer.

Mnohovrstevnatý veršovaný text s podtitulem „svatba, na které se odehraje všechno" patří mezi stěžejní díla polského divadla. Stanisław Wyspiański jej napsal v roce 1901, kdy bylo území Polska rozděleno mezi okolní mocnosti Rusko, Německo a Rakousko-Uhersko. „Autora k napsání inspiroval autentický zážitek ze svatby krakovského básníka Lucjana Rydla s prostou venkovskou dívkou. Pod jednou střechou se tak setkávají lidé z odlišných prostředí, které však spojuje touha vzepřít se útlaku a konečně povstat. Za jednu svatební noc tak dojde k nemilosrdnému vypořádávání se se všemi traumaty, a to osobními i společenskými," popsal zaměření hry režisér Břetislav Rychlík. Ten se do Mahenovy činohry vrací čtyři roky po své oceňované inscenaci Gazdiny roby.

Wyspiański se i ve svých dalších dramatech hodně zaměřoval na náměty z mytologie nebo polské historie. Text Veselky však Rychlík výrazně upravoval a krátil. „Vyškrtal jsem mnoho odkazů k postavám z polské historie i legendám. Tuhle symbolickou rovinu v inscenaci představuje jen postava věštce Vernyhory," upřesnil režisér.

Trefná komediální groteska zavádí diváky do venkovské sokolovny, kde s množstvím vypité vodky vzrůstá i odhodlání k revolučním plánům, které však následně střídá vystřízlivění a ranní kocovina. „Premiéra Veselky kdysi vyvolala skandál, postupně se však zařadila k polským národním dramatům. Nový život hře vdechlo filmové zpracování Andrzeje Wajdy z roku 1973. U nás se přesto příliš nehrává. Dvakrát ji v letech 1989 a 1998 uvedl jen režisér Petr Lébl v Divadle Na Zábradlí," vysvětlil historii uvádění hry dramaturg Jan Gogola.

Prostředí vesnické svatby na počátku 20. století výtvarně zpracovali scénograf Tomáš Rusín a kostýmní návrhářka Zuzana Štefunková-Rusínová. „Každé dějství má jinou stylizaci. Na tehdejší dobu odkazuje secesními prvky, ale hodně vycházíme z moravských kořenů a rituálů, které jsou společné pro všechny Slovany," nastínil výpravu Rychlík. Doplnil, že pohybovou část inscenace vytvořila choreografka Ladislava Košíková, umělecká vedoucí taneční složky Hradišťanu.

Brněnskou Veselku provází hudba Petra Hromádky, která vychází z tradičních lidových melodií. Přímo na scéně dotvoří atmosféru trio muzikantů s klávesami, bicími a saxofonem, v jejichž podání zazní i úryvky skladeb od Beethovena nebo Chopina.

V početně obsazené inscenaci se představí téměř celý soubor Mahenovy činohry včetně nových členů Martina Veselého, Michala Bumbálka a Miroslava Novotného. V roli Pána domu se objeví hostující Zdeněk Maryška. Absolvent Janáčkovy akademie múzických umění, který se herecky prosadil i v Chicagu nebo v New Yorku, se do Brna vrací po jedenatřiceti letech. „Jsem rád, že si tady zase můžu zahrát. Cítím, že se kruh uzavírá. Přestože je to už dlouhá doba, potkal jsem tu pár známých," uvedl Maryška.

Premiéra inscenace Veselka začíná v Mahenově divadle zítra v sedm hodin večer. „Nejbližší reprízy jsou hned v sobotu 19. a v pondělí 21. října," upřesnila aktuální program mluvčí Národního divadla Brno Šárka Motalová.