Jiří Rybář, bubeník brněnské skupiny Synkopy 61 a galerista spolupracující s Domem umění města Brna či pražskou Galerií Topičův salon, v sobotu zorganizoval tradiční Setkání výtvarných a hudebních osobností. Akci uspořádal na svém sídle v Jedlové u Poličky, kam se už pravidelně na konci prázdnin sjíždějí spřízněné duše výtvarného a hudebního umění. Svým výkladem Rybář představil milovníkům výtvarného umění díla Františka Kupky, Františka Foltýna, Antonína Procházky, Toyen, Jana Baucha, Emila Filly, Františka Drtikola, Jiřího Karse, Ludvíka Kuby, Williho Nowaka, Pravoslava Kotíka, Josefa Váchala, Petra Brandla, ale i George Braquea, Oscara Kokoschky a dalších autorů napříč uměleckými výtvarnými žánry.

Třicet výtvarníků osobitým způsobem pojednalo dutá pštrosí vejce, která následně putovala do aukce. Výtěžek prostřednictvím Nadačního fondu Emil pomůže handicapovaným sportujícím dětem.

Koller a Amerika

V hudební a bohužel také deštivé části sobotního programu vystoupil slovenský písničkář, skladatel, zpěvák a hudebník Pavol Hammel, doprovodil jej kytarista Juraj Burian. Akustický set dvou kytar nabídl průřez Hammelovou tvorbou od konce šedesátých let, a tak zazněly známé písně jako Medulienka, Zvoňte zvonky, Balada o smutnom Jánovi, Z datelín, Smutná ranná električka, Usmej sa keď odchádzam, Dnes už viem, nebo Učiteľka tanca. Hammel bezprostředním způsobem oslovil zejména starší obecenstvo a potvrdil svoji osobitou a poetickou hudební polohu s nezaměnitelným rukopisem.

Burianova kytarová sóla vhodným způsobem dokreslovala atmosféru lyrických balad, ale i údernějších skladeb.

Dalším účinkujícím byl pražský Kollerband se svým frontmanem Davidem Kollerem (ex-Lucie). Koller suverénním způsobem oslovil generaci čtyřicátníků, zejména pak ženské publikum, které zpívalo současně s ním. Kollerband působil dojmem sehrané skupiny a v jistém slova smyslu zaměňuje bývalou Lucii, což bylo dáno i repertoárem. Amerika, Černí andělé, Daniela, Majolenka a mnohé další písně zdomácněly mezi veřejností a potvrdily Kollerovo kultovní postavení na české hudební scéně. Nezazněla však současná aktuální Kollerova tvorba a očekávání, že Kollerband věnuje více prostoru instrumentální prezentaci zůstalo někde napůl cesty.

Závěrečným hostem ze Slovenska byla bratislavská skupina Collegium Musicum, pravděpodobně nejočekávanější hudební host letošního ročníku Setkání. Koncert se uskutečnil i navzdory tomu, že Varga onemocněl zápalem plic. Slovenská classical-rocková legenda vystoupila se svým repertoárem napříč svou bohatou hudební produkcí. Vedle delších a vrstvených kompozic, zazněla také slavná Hommage à la Johann Sebastian Bach, pravděpodobně jejich nejznámější skladba. Marián Varga (jako už mnohokrát) potvrdil svůj výtečný muzikantský potenciál svou hrou na varhany Hammond s použitím Leslie boxu.

Rytmický motor

Ve výtečné formě se představil i Vargův dlouholetý hudební kolega a doprovazeč – baskytarista Fedor Frešo, jehož basová ostináta na Fender Jazz Bass stále budí respekt svou přesností a hudební pregnantností. Rovněž jeden z nejlepších slovenských kytaristů, František „Fero“ Griglák potvrdil pověst technicky vynikajícího hudebníka s výrazem, oscilujícího mezi elektricky vypjatými pasážemi a umírněnou podkreslující hrou. Nejmladší člen kapely – bubeník Martin Valihora (absolvent prestižní americké hudební školy Berklee Art School v Bostonu) skvěle doplnil muzikantskou jednotku a výtečnými bubenickými breaky, ale i komplexní hrou v obecném slova smyslu vytvořil s Frešem rytmicky expresivní motor, dotažený po všech stránkách do nejmenších detailů.

Organizačně náročný program galerista Jiří Rybář zvládl jako už mnohokrát předtím na výbornou a tak jemu a jeho asistentovi Radko Pavlíčkovi lze vyslovit uznání a nezbývá než se těšit na další ročník Setkání.

PETR GRATIAS

Autor je nezávislý hudební publicista