Simon Mawer odhaluje brněnskou genialitu

Jako první se na pulty knihkupectví dostal čtenáři i kritikou ceněný Skleněný pokoj, poté autor vydal román Mendelův trpaslík. Stejně jako ve Skleněném pokoji vypráví autor s lehkostí příběh spjatý s Brnem na pozadí milostného dramatu.

Dvaašedesátiletý Brit žijící v Itálii tentokrát čtenáře zavádí do prostředí vědy, které dal základ Johann Gregor Mendel – přírodovědec a mnich, opat brněnského augustiniánského kláštera.

Realita i fikce

Příběh se odvíjí ve dvou liniích. Ústředním je osud Benedicta Lamberta. Muže, vědce, který je zcela pohlcen problematikou dědičnosti. A to nejen proto, že je vzdáleným příbuzným Mendela, ale zejména proto, že právě s ním si osud nepěkně pohrál. Benedict Lambert je totiž trpaslík. Ovšem jen vzrůstem.

Mawer jako mistrný fabulátor rozplétá životní příběh „malého“ vědce. Ukazuje jeho problémy spojené s genetickou vadou i malost „normálních“ lidí v přístupu k těm odlišným. Představuje Lamberta jako silnou, byť poněkud rozporuplnou osobnost, která je schopna se svému osudu nejen postavit, ale pátrat po jeho příčinách pro další pokolení. Celý příběh provází Lambertova snaha rozplést genetický řetězec a odhalit gen vrozené deformace.

Tento příběh s ním prožívá jeho žena. Nejde však o běžnou femme fatale, ale o šedou myšku, knihovnici Jean, která podtrhuje dojem z velikosti hlavního hrdiny. A také dodává nádech patosu, beznaděje a ztráty smyslu po životě a změně.

Jedinečnost knize propůjčuje balancování mezi fikcí, to v prolínajících se příbězích Lamberta a Mendela, a literaturou faktu. Čtenář prostupuje do tajů genetiky. Je obdivuhodné, kolik odborných informací Mawer čtenáři nabízí, v textu samotném i poznámkách pod čarou. Mawer však nenechá čtenáře kráčet pouze po linii milostného příběhu či milostných příběhů, ozvláštněných o odborné vsuvky. Na řadu přichází také závažné otázky morální. Jednak je to rovina čistoty rasy, odstranění všech, kdo vybočují, tak jako Lambert. Vedle obecného pohledu z úhlu genocidy druhé světové války se tento problém přenáší do současnosti v osudové a tragické postavě manžela „šedé myšky“ Huga Millera.

Mendelův trpaslík rozvíjí také stále aktuální téma manipulace s geny a lidskými osudy. Tak jako Mawer na papíře manipuluje se svými hrdiny, tak ti pod jeho vedením ovládají lidské životy. A to ještě dříve, než vznikly.

Milostný trojúhelník

Mawer nabízí i zajímavý pohled cizího autora na brněnské prostředí. Stejně jako ve Skleněném pokoji se zde pohybuje s lehkostí stálého obyvatele tohoto města. Do něj se čtenář vydá ve dvou časových liniích. Jednak jej navštíví v devatenáctém století, kdy zde bádal a nakonec i zemřel Mendel, a jednak se sem vydá v současnosti s Lambertem na mendelovskou konferenci.

Mawerova kniha je čtením na jeden nádech. Opět, stejně jako Skleněný pokoj. Zdání banálního milostného trojúhelníku se stává neobyčejným díky jeho neobyčejným aktérům, i tématu dědičnosti. A stejně jako u Skleněného pokoje, vyprávějícího o osudech vily Tugendhat a jejích majitelích, nashromáždil Mawer překvapivé množství reálií, které nenásilně a zcela přirozeně vpletl do knihy. Jediné, co by se snad dalo knize vytknout, je příliš rychlé a dramatické vyústění. Ovšem obor genetika a otázka čistoty rasy takové osudy v sobě nese již od svého založení.