Výstavu pro prostory hradu Špilberk připravil znalec českého výtvarného umění a Širůčkův dlouholetý kamarád Jiří Hlušička. „Jeho tvorba je úzce spjatá s Brnem, kde žil od roku 1945 a významnou měrou se podílel na formování zdejší výtvarné scény. Řada jeho děl je k vidění v ulicích města jako třeba portrétní reliéf Bedřicha Smetany v Joštově ulici nebo plastika Lovec sobů u Pavilonu Anthropos," poznamenal Hlušička. Připomněl také, že od autorova narození loni uplynulo sto let a právě na toto výročí výstava tematicky navazuje – je retrospektivní a vernisáž doplnil křest nové monografie o Antonínu Širůčkovi.

„Výběr vystavených prací je dán prostorem západního křídla hradu i dostupnost jednotlivých děl. Ta pochází ze sbírek Muzea města Brna, Moravské galerie, ze soukromých sbírek a především od rodiny," doplňuje Širůček.

Antonín Širůček ve svém brněnském ateliéru v Hybešově ulici.

Návštěvníci se tak mohou seznámit s ranou částí Širůčkovy tvorby stejně jako s jeho posledními díly. K těm patří mimo jiné i sousoší Mateřství vytvořené pro sídliště Brno-Komín. „V závěru jeho dráhy se jeho podobizny přiblížily expresivnímu účinku a sílila i jeho tvorba monumentální. Výsledky, jimiž přispěl českému modernímu umění, však byly vykoupeny usilovným hledáním výrazu odpovídajícího modernímu životu i aktuálním výtvarným tendencím.

Neobešlo se to bez překonávání četných překážek, které se mu stavěly do cesty, ať už vyplynuly z dobových společenských poměrů nebo z umělcova nedobrého zdravotního stavu," přibližuje dobové souvislosti Hlušička. Právě souběh těchto nepříznivých okolností podle něj způsobilo to, že se umělec pod jejich tíhou rozhodl v únoru roku 1977 svět dobrovolně opustit.

Protiváhou Širůčkovým monumentálních realizacím pro architekturu a pro veřejná prostranství je jeho tvorba ateliérová. „Rozvinul v ní svůj nevšední dar osobní imaginace, a to nejen v drobné plastice a keramice, ale rovněž v kresbě a postupně i v malbě. Získal si tím uznávané postavení jako přední člen nově utvořené Skupiny M a roku 1963 i na manifestační výstavě nazvané Konfrontace brněnských tvůrčích skupin v Domě umění města Brna," dodává Hlušička.

Antonín Širůček se narodil 31. ledna 1913 v Trávníku u Letovic. V letech 1933 až 1935 vystudoval Odbornou keramickou školu v Praze, poté nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru Bohumila Kafky – přední osobnosti českého novodobého sochařství. „Studium dokončil na prahu druhé světové války, která na šest let zabrzdila jeho tvůrčí činnost. Teprve po roce 1945 se usadil v Brně, kde nalezl správné podmínky pro tvůrčí rozvoj. Zprvu se stal členem Spolku výtvarných umělců Aleš a záhy vstoupil do Bloku moravskoslezských umělců," zmiňuje důležité mezníky umělcova života kurátorka výstavy Jana Svobodová.

Výstava Antonín Širůček 
– život a dílo částečně navazuje na výstavu děl malíře a grafika Bohdana Laciny. Tu Špilberk hostil před dvěma lety a i tehdy ji provázelo vydání monografie Jiřího Hlušičky a jeho nové poznatky o tvorbě autora získané dlouhodobým přátelstvím.

Sousoší Mateřství v sídlišti Brno-Komín

Výstava: Antonín Širůček – život a dílo.

Místo: Hrad Špilberk, západní křídlo, II. patro.

Otevřeno: 27. února až 30. března 2014, středa až neděle od 9.00 do 17.00 hodin. Součástí výstavy jsou doprovodné programy pro školy i další zájemce, více na www.spilberk.cz