Zachytit obraz měnící se jihomoravské krajiny byl celoživotní cíl fotografa a přírodovědce Miloše Spurného. Výstavu jeho fotografií s názvem Mezi fotografií a ekologií ve čtvrtek zahájila Moravská galerie v Brně v Uměleckoprůmyslovém muzeu v prostoru Camera. „Nejpalčivějším a zároveň dnes nejaktuálnějším tématem Miloše Spurného byly řeky. Fotografoval například krajinu pod Pálavou v době před stavbou Novomlýnských nádrží.

Spurný patřil mezi nejkultivovanější české fotografy krajiny, navíc měl cit pro ekologii,“ uvedl kurátor výstavy Antonín Dufek. Spurný žil v letech 1922 až 1979. V Brně vystudoval fyziologii rostlin a filozofii, pracoval mimo jiné v Botanickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1965 založil skupinu REKRAFO (Regionálních krajinářských fotografů), kam patřili například Pavel Mazal, Milo Černoušek, Jan Baltus a další.

Spurný s oblibou fotografoval panoramatické snímky. „Panoramatická fotografie je schopná interpretovat krajinu a přitom nemůže lhát. Je spjatá s pravdivostí, o kterou Spurnému šlo. V tom šel proti proudu moderní fotografie, která je založená na detailu,“ říká Dufek. Podle jeho slov si Spurný uvědomoval problematiku vztahu civilizace a přírody a udržitelného rozvoje. „Velké problémy vedou k velkým dílům,“ poznamenal Dufek. Na fotografa, který zemřel téměř před třiceti lety, vzpomíná i jeho žena Věra Spurná.

„Fotil od svých studentských let. Panoramatický fotoaparát, který pojmenoval Bednaflex, si vyrobil sám z překližky. A protože jsme tehdy neměli auto, objezdil celou jižní Moravu a moravskou část Českomoravské vysočiny na kole a pěšky,“ vzpomíná na manžela Spurná. Podle ní dostal akademik Spurný několik nabídek ze zahraničních univerzit. Nakonec se ale rozhodl zůstat v Československu.

„Cítil závazek zůstat tady a zdokumentovat zdejší krajinu před tím, než se změní. Věděl, že konkrétní alej nebo mokřad v brzké době zanikne a chtěl to ještě zachytit,“ líčí Spurná. Její manžel je i autorem téměř stovky vědeckopopulárních článků, přispíval například do časopisů Věda a život nebo Vesmír. Texty doprovázel svými fotografiemi.

Výstava podle Dufka ukazuje devětačtyřicet fotografií, které Spurní věnovali Moravské galerii. Zájemci o historii krajiny si mohou koupit knihu Sbohem, staré řeky, která dokumentuje oblasti zaniklého soutoku Dyje se Svratkou, na jehož místě se dnes leskne hladina Novomlýnských nádrží. „Kniha stojí 565 korun,“ informovala mluvčí Moravské galerie Hana Laudátová.

Výstava potrvá do 18. listopadu, součástí doprovodného programu je i přednáška přední české odbornice na životní prostředí Hany Librové.