Další díly seriálu Malá divadla jižní Moravy najdete ZDE

Zpočátku divákům předkládali hry historické, v posledních letech se zaměřují především na muzikály a komedie odkazující do současnosti. Brněnský Soubor Unikátně Unylých Divadelníků nastudoval za deset let svého působení dvanáct isncenací a hru třináctou, nazvanou Drcla loktem vo kredenc, uvedou pozítří v Divadle Barka.

Dosavadní tvorbu divadelníků vystupujících pod iniciálami SUUD i jejich komediální novinku přibližuje další díl seriálu Deníku Rovnost Malá divadla jižní Moravy.

U zrodu souboru stál v roce 2000 profesor matematiky a fyziky Ivo Řondík, který na brněnském gymnáziu v třídě Kapitána Jaroše inicioval pravidelná studentská setkání. „Scházeli jsme se jednou týdně a každý rok nazkoušeli jednu hru – Filozofskou historii, Kupce benátského nebo Poprask na laguně. Na představení totiž chodili hlavně naši spolužáci a jejich úkolem bylo hry zpracovávat. Ivo byl hodný režisér, kterým vlastně ani být nechtěl. Snažil se hlavně o to, aby podněty vycházely z nás ,“ uvedla šestadvacetiletá Kateřina Petrášková, která v souboru působí od počátku.

Dodala také, že Soubor Unikátně Unylých Divadelníků dříve vystupoval pod názvem Divadelní souboj. „Roku 2006 Ivo Řondík odešel a já jsem reži převzala po něm. Vybírám spíše hry současné a moderní. Titul volím podle postav, protože chci, aby se v hlavních rolích všichni postupně spravedlivě prostřídali,“ uvedla Petrášková, která je absolvenkou filmové vědy na Masarykově univerzitě a teď studuje audiovizuální tvorbu na Janáčkově akademi múzických umění. Upřesnila, že nyní jsou v souboru čtyři studenti z gymnázia v třídě Kapitána Jaroše a osm dalších členů.

Protože mnozí členové souboru SUUD postupně z gymnázia odešli, nemohli už dále prostory školy ke zkoušení využívat. „Několik měsíců jsme hledali nové místo. Nebylo to lehké období, znemožnilo nám to dokončit hru Manželský život. Teď už však zkoušíme ve Starém Lískovci, v pobočce Střediska volného času Lužánky přezdívané Lampa. Jednou měsíčně také jezdíme na soustředení,“ řekla Petrášková.

Místo inscenace Manželský život se tak divadelníci nadšeně pustili do humorně laděného přípběhu s kriminální zápletkou, který se odehrává v druhé polovině 70. let. Hru pojmenovali Drcla loktem vo kredenc. „Je to o dvou uklízečkách pracujících v závodě na termixy, kde se téměř nic neděje a všichni na sebe práskají. Tak trošku jde o parodii na dřívější seriály Okres na severu nebo Plechová kavalerie,“ uvedl autor scénáře Robert Vrba, pro něhož je hra režisérským debutem. V inscenaci Vrba zajímavě pracuje s prostorem, propojuje chodby, kanceláře, scénu oživil dobovými cvikačkami. „Baví mě retro stylizace, ať už ve filmu či v divadle,“ říká student filmové vědy na Masarykově univerzitě Vrba.

Představení Drcla loktem vo kredenc soubor poprvé uvede v pondělí a v úterý v divadle Barka v Brně–Králově Poli. „Začátky jsou v sedm hodin večer, představení trvá hodinu a půl včetně přestávky. Vstupenky za sedmdesát korun lze koupit na místě,“ uvedla Petrášková.

Z přechozích titulů si oblibu diváků získal například muzikál Malý krámek hrůz, jehož hudba byla komponovaná ve stylu rock-and-rollu 60. let. Pro zájem publika divadelníci přidávali další reprízy. „Snažíme se o pestrost, následující inscenací bude opět muzikál,“ ríká Petrášková.

Herečka Eliška Petulová o své nové roli říká: Uklízečka Vladěnka je průbojná žena

Brno /ROZHOVOR/ – První zkušenost s divadlem měla Eliška Petulová v sedmi letech. „Už na nižším gymnáziu jsem navštěvovala divadelní kroužek, hráli jsme v místím kulturáku a opravdu mě to bavilo. A zůstalo mi to dodnes,“ říká třiadvacetiletá studentka biochemie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, která v Souboru Unikátně Unylých divadelníků působí už osm let.

V nové inscenaci Drcla loktem vo kredenc hrajete hlavní roli uklízečky Vladěnky. Jaká je to postava?
Vladěnku jsem si zamilovala hned, když jsem poprvé četla scénář. Je to výrazná a průbojná ženská. Myslí si, že vše řídí a že podnik by přeci bez ní nemohl existovat. Zároveň je ale hodná a dobrosrdečná.

Co pro vás bylo při „ztotožnění se“ s Vladěnkou nejtěžší?
Byl to jeden delší monolog, kdy Vladěnka divákům rekapituluje a objasňuje, co že se to vlastně přihodilo. V této promluvě se jí v hlavě motá hned několik různých pocitů. Není pro mě úplně snadné v tak krátké chvíli přebíhat od jedné nálady ke druhé. Zároveň si tuto část užívám, právě proto, že nejde jen o jednoduché odříkání textu, ale člověk si s tím může vyhrát.

Jaká role v SUUDu byla vaší první?
Chcecca v Poprasku na laguně. Tenkrát pro mě bylo vše nové, celá ta divadelní atmosféra.