Padesát sedm představení během léta bez jediné alternace. Takový úkol si na sebe vzal herec Jan Tříska, který se letos po pětileté pauze opět vrací na otevřenou scénu Pražského hradu a Špilberku. Naposledy ho mohli diváci vidět v tragédii Král Lear, kde si zahrál ústřední postavu. Vysloužil si za ni uznání kritiků.

V rámci osmého ročníku Brněnských Shakespearovských dnů vystoupí Tříska v premiéře hry Bouře. Ztvární v ní úlohu otroka Kalibana, který žije na blíže neurčeném ostrově ve Středozemním moři. Jeho pán, milánský vévoda Prospero, utekl na ostrov se svou dcerou Mirandou poté, co ho neapolský král Alonso vyhnal z Itálie. Společně naučí Kalibana lidské řeči.

„Kaliban sice neustále nadává a kleje, ale v některých pasážích opěvuje krásu svého ostrova jazykem ryzí poezie,“ říká Tříska, který postavu poprvé ztvárnil v angličtině v roce 1989. Svou angličtinu předvede Tříska i českému publiku. Jednu pasáž hry přednese v originále.

Režie poslední Shakespearovy velké hry se ujal umělecký šéf činohry Národního divadla v Brně Jakub Korčák. Do hlavní role mága Prospera obsadil hned tři vynikající slovenské herce: Dušana Jamricha, Emila Horvátha a Martina Hubu. V Brně však vystoupí pouze Horváth a Huba. Prosperovu dceru Mirandu alternují Antonie Talacková a Zuzana Kajnarová.

Trojí alternace hlavní role ozvláštňuje hru. „Výhodou je kromě možnosti odpočinout si především příležitost konfrontovat roli s kolegy. Na druhou stranu ale vždycky něco unikne nebo zůstane utajené, protože neabsolvujeme všechny zkoušky,“ myslí si Huba. Podle něj je zajímavé sledovat rozdíly mezi českým a slovenským překladem hry. Prospero totiž mluví po celou hru slovensky v překladu Lubomíra Feldeka.

Český překlad zajistil Martin Hilský. Shakespearovi se věnuje již čtvrt století. „Stále mě něčím překvapuje,“ říká Hilský, který Bouři považuje za jakousi summu všech her tohoto anglického dramatika. „Objevují se v ní všechny motivy z dřívějška: boj o moc, msta, odpuštění, láska. Jakoby se Shakespeare s divadlem loučil,“ myslí si Hilský.

Romance Bouře má podle Hilského také mystický podtext. „V originále se hra jmenuje The Tempest, což není náhoda. Odkazuje k latinskému označení slova čas – tempus a také k označení alchymistické destilační nádoby, v níž se zušlechťují materiály,“ vysvětluje Hilský. Celá hra je tak o obrodě duše a o hledání svobody.

Myslí si to i režisér Korčák. „Bouři můžeme vidět jako obraz rozervané lidské duše. Svár protikladných sil, který se v ní odehrává, nakonec vede k vnitřní proměně člověka,“ popisuje psychologickou linii hry Korčák. Není bez zajímavosti, že Shakespeare, který napsal Bouři v roce 1611, našel inspiraci ve skutečné bouři na moři, která se odehrála u Virginie a při níž ztroskotalo devět lodí včetně té vlajkové. Brňané si mohou tuto trojjazyčnou hru vychutnat od čtvrtka každý večer do 8. srpna. Představení začínají v půl deváté na velkém nádvoří hradu Špilberk.