Na jednom znejvětších brněnských sídlišť prošel první únorovou sobotu po desáté hodině průvod asi čtyřiceti masek. Každá znich měla lidem přinést štěstí a připomenout jim masopustní tradice.

„Tento hasič činy drahé do skříně strčil, vznik multikina tak podpořil,“ připomněl bohunickým Josef Juras včervené uniformě drába, kterou si půjčil vbrněnském divadle. Lidem koluje vrukách místní likér Láďovka, nazvaný podle starosty bohunického Orla Ladislava Konečného. „Vodka, slivovice, přeslička a kopřivy postaví na nohy itoho, kdo právě leze zpostele,“ nabízí Konečný svou specialitu a sahá po jednohubce sklobáskou, kterou mu nabízí žena hasiče.

Konečný je převlečený za policistu, kterého nese baba vnůši. „Za šest let, co průvod pořádáme je to už druhá maska policajta. Pracoval jsem na ní deset hodin,“ chlubí se Konečný. Dá pokyn harmonikářovi, který má na sobě masku bahenního muže. Ten spustí taneční písničku. „Máme tady taky laufry, babu masopustku, medvěda, kominíka, klibnu nebo Žida. Například laufři si přijdou do bytu pro proviant. Mají na hlavách čepici stři sta šedesáti pěti květy. To aby měli lidé po celý rok štěstí. Hospodyně si pak zatancuje smedvědem, aby dům neopouštěla dobrá nálada,“ podupává si Konečný do rytmu písničky co sa to šupoce za tú stodolú. Pak průvod zamíří pro výslužku kcukráři a starostovi.

„Ti stěmi čepicemi se mi líbí nejvíc. Zasmála jsem se také, když jsem viděla pudla převlečeného za berušku,“ tleská do rytmu Tereza Slanařová, která se do Bohunic na masky přišla podívat se svou babičkou.

Od osmi hodin se vOrlovně vulici Hraničky sejdou všechny masky, aby pochovaly basu. Lidé, kteří přijdou si zatančí na hudbu skupiny Tulipán. Vstupné je sedmdesátkorun,

Masopustem se vlidové tradici pojmenovává období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Ten začíná Popeleční středou a trvá čtyřicet dní. „Maškarní průvody a reje masek jsou typickým rituálem přechodu. Provázejí konec zimy a začátek léta a vztahují se kjarním zemědělským pracím. Maškary mají vEvropě zřejmě společný kulturní základ,“ upřesnila Jitka Staňková vNárodopisné encyklopedii Čech, Moravy a Slezska.