Letošní ročník začal sobotním podchodem Podkomorskými lesy. Pořadatelé ale mysleli i na ty, kteří patnáctikilome­trovou trasu kolem Ríšovy a Helenčiny studánky vynechali. „Návštěvníci se u nás podívají na to, jak se žilo před dvěma a půl tisíci lety. Typickým předmětem, který je tu k vidění, je třeba takzvaná zrnotěrka. Ženy ji při přípravě jídel používaly ke mletí mouky. Jak se taková mouka dělá, si u nás zájemci mohou i vyzkoušet,“ vysvětlil předseda sdružení Keltoi Václav Horák z Archeoparku Prášily, který je na brněnském Lughnasadu pravidelným hostem.

V keltské vesničce, v niž se Veveří na víkend proměnilo, na návštěvníky čekají kromě ukázek přímo spjatých s keltskou kulturou i hudební pódium, stánky s občerstvením a suvenýry, malování na tělo i na obličej nebo třeba věštění z karet. Odnést si odtamtud mohou i vlastnoručně ukovanou podkovu pro štěstí. „Moc těžké to ani nebylo,“ zhodnotil náročnost takového úkolu čtyřletý Tadeáš Tihelka z Brna. S výrobou podkůvky mu protentokrát pomáhal profesionální kovář. „Ale až budu větší, tak už to asi zvládnu sám,“ podotkl Tadeáš.