Asi pětiminutovou skladbu nahrávali v květnu hudebníci tři dny. Kvůli koronaviru se orchestr nikdy nesešel celý, v sále se postupně střídaly skupiny nástrojů. „Bylo to jedno z nejneobvyklejších nahrávání, která jsme zažili. Každá nástrojová skupina nahrávala hodinu a mezi jednotlivými sekvencemi se větralo, ionizovalo, dezinfikovaly nebo se i měnily notové pulty,“ popsala mluvčí filharmoniků Kateřina Konečná.

V pondělí zvlášť nahrávaly smyčcové skupiny, tedy první housle, druhé housle, violy a violoncella s kontrabasy. "Další den dopoledne hoboje, klarinety a fagoty, odpoledne pak klavír, tuba a bicí. Ve středu jsme uzavřeli skupinami fléten, trumpet, trombonů a lesních rohů," doplnila Konečná.

Jednotlivé záznamy pak zvukaři spojili do jediné skladby.