Architekt Zdeněk Plesník a designér Miroslav Navrátil. I když se tato jména mnohým s konkrétními díly možná hned nespojí, přece jen oba tvůrce znají. A dokonce důvěrně. Architekt Plesník vytvořil například vily cestovatelů Zikmunda a Hanzely, designér Navrátil navrhl proslulou skořepinovou židli, která našla využití v tramvajích. Práce obou autorů nyní připomíná výstava, kterou hostí Jurkovičova vila v Brně-Žabovřeskách.

Výstava potrvá do října a připravila ji Moravská galerie v Brně. Ta o vilu Dušana Jurkoviče pečuje od roku 2006 a zaštítila i její rekonstrukci, kterou v roce 2011 završilo zpřístupnění této secesní památky. A proč výstava Zdeňka Plesníka a Miroslava Navrátila vznikla právě zde? „Spojení není náhodné. Dušan Jurkovič svoji vilu vnímal jako vzor pro ostatní tvůrce. Než se do ní nastěhoval, otevřel jí Výstavou architektury a uměleckého průmyslu. Chtěl návštěvníkům předvést, jak vypadá nejmodernější styl bydlení a trendy v oblasti architektury, ale i vybavení domu, což všechny tři autory spojuje," uvedla autorka výstavy Martina Lehmannová.

Plesníkovy i Navrátilovy práce návštěvníci najdou v prvním a druhém patře vily. „V bývalé Jurkovičově pracovně jsou elektronické snímky staveb vytvořených Zdeňkem Plesníkem, například fotografie vil Zikmunda a Hanzelky, skladatele Zdeňka Lišky nebo snímky továrního komplexu OP Prostějov. A jsou zde také nábytkové kusy Miroslava Navrátila. Nejznámější z nich – skořepinová židle z tramvají T3 – se stala ikonou socialistického designu," říká Lehmannová. Současně poznamenává, že prostor vily postavené v roce 1906 tak netradičně zaplní práce minimálně o padesát let mladší. „Tímto trochu provokativním krokem chceme představit vilu jako živé místo, kde lze vytvářet zajímavé projekty," dodává autorka výstavy.

Další část výstavy zaplnila místnost, kterou kdysi architekt Jurkovič využíval jako přijímací pokoj. Je zde soubor nábytku, který Plesník s Navrátilem navrhli pro Plesníkův vlastní byt. Inspirovali se při tom severským designem a americkou tvorbou. Charakteristické jsou světlé barvy, oblé tvary, kvalita výroby a detail. „Unikátní je řešení sedacího nábytku z ohýbaných lamel, který lze přenastavit na lůžko. Dokonale se jim také podařilo naplnit požadavek Adolfa Loose na konstrukci skříňového nábytku, který má být tvořen jako rám s výplní. Rámová konstrukce skříní má proto výplň z umělohmotné fólie, kterou tehdy vyráběl národní podnik Fatra Napajedla. Vystavená knihovna je z originálního materiálu, ostatní kusy nechal Plesník v 80. letech opravit opět fólií z Fatry," upozorňuje Lehmannová.

Právě tento nábytek autoři dále rozpracovávali v návrzích již zmíněných interiérů vil cestovatelů Zikmunda a Hanzelky a Plesník částečně i ve vile skladatele Zdeňka Lišky. „Jejich projekty jsou v rámci Československé tvorby padesátých let 20. století skutečně výjimečné," zdůrazňuje Lehmannová.

Výstava Zdeněk Plesník a Miroslav Navrátil je součástí poznávací stezky Po stopách moderny. „Cílem tohoto projektu je propojit architektonické dědictví jižní Moravy a severovýchodního Rakouska první poloviny 20. století a vytvořit novou kulturní stezku mezi Brnem a Vídní," upřesňuje mluvčí Moravské galerie v Brně Martina Vašková.

Výstava: Zdeněk Plesník a Miroslav Navrátil. Místo: Jurkovičova vila, ulice Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky.

Autorka výstavy: Martina Lehmannová. Výstava potrvá do 27. října a je součástí mezinárodní kulturní poznávací stezky Po stopách moderny.