Výstava, která nahlíží do útrob architektury

Při prohlídce expozice mohou návštěvníci vylézt na Perskou věž nebo relaxovat v Projekční lázni.

Fránek se tak stává prvním soudobým architektem, který pro prezentaci svých prací dostává k dispozici celé výstavní patro Domu umění.

„Základním skladebným vzorcem jeho domů je něco, co lze nazvat ,prostorovým vírem‘. Toto označení postihuje důraz, který Fránek klade na dynamiku prostoru, na jeho rozpohybování a jeho mísení,“ říká kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Expozici tvoří šest prostorových instalací. Odkrývají architektovo uvažování o prostoru a jsou zastřešeny názvy Projekční lázně, Bazén idejí, Perská věž, Pohyb v architektuře, Bílá dutina a Bludiště. Poslední ze jmenovaných instalací představuje starší i teprve připravované stavby.

„Hodně jsme pracovali s měřítkem a zohlednili prostor i světelné proměny dne a noci v Domě umění. Instalaci lze v podstatě kamkoliv přemístit,“ říká Fránek. K realizovaným stavbám z tohoto dřevěného „labyrintu“ patří například Modlitebna v Černošicích nebo Nový kostel v Litomyšli, k těm dosud nepostaveným garáže v Litomyšli.

Navrhl i modlitebnu

Právě stavbou kostela v Litomyšli se letos padesátiletý architekt zapsal do povědomí širší veřejnosti.

Vlastní ateliér Fránek založil brzy po roce 1989, k zajímavým stavbám z prvních let jeho činnosti patří rodinný dům v Hodoníně, který svým tvarem připomíná bílý květ, nebo Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích na Blanensku. „Větší zájem médií v České republice i zahraničí si získal po roce 2005. Příčinou byla oceňovaná vila pod Červeným kopcem v Brně a polyfunkční dům Eucon v Praze. Kromě diskutovaného a obdivovaného kostela v Litomyšli navrhl v poslední době také modlitebnu bratrské církve v Černošicích,“ upozorňuje na významné stavby Koryčánek.

Fránek v minulosti často pracoval s plastickými tvary, ale má za sebou i zdánlivě strohé realizace. Čerpá z řady inspiračních zdrojů, jež dokáže osobitě spojovat – od barokního stavitele Santiniho až po organickou architekturu. „I když je formální rejstřík jeho staveb rozkročený od divokosti ,maďarských organiků‘ (Muzeum kartografie ve Velkých Opatovicích, sanatorium ve Slavkově, rodinný dům v Hodoníně) až po ,českou přísnost‘ (polyfunkční dům na Žižkově, návrh sídla reklamní agentury v Brně), jeho architektonické myšlení zůstává konzistentní. U každé stavby je patrná jeho umanutost vystavět dům jako sklář, který viskózní sklovinu formuje přes píšťalu silou svého dechu,“ říká Koryčánek.

Výstava zachycuje také to, jak ve Fránkově přístupu dochází k proměně. A ta je podle Koryčánka mnohem podstatnější než mutující formy jeho staveb. „K tématu zvířeného prostoru se přidává téma pohybu v prostoru, pohybu v architektuře. Architektonické ztvárnění prostoru je potom záznamem trajektorie lidského těla, které se do prostoru zanoří jako do rosolu a jehož pohyb tvoří tuhnoucí otisky,“ dodává Koryčánek. Poukazuje při tom na instalaci Bílá dutina, která vyvolává iluzorní vjem z prostoru.

Výstava představující projekty a inspirace Fránkova ateliéru zůstane v Domě umění města Brna do 29. ledna 2012, v prosinci a lednu mohou návštěvníci využít prohlídky s komentářem architekta a kurátora.